Půl roku po tom, co Mikaela zabila Ibrahima Guerrero, se na jejím prahu objevuje jeho otec, Killian Guerrero. Zazvoní na zvonek a očekává, že mu přijde někdo otevřít dveře. Nikdy nedokázal pochopit, že si jeho syn šel stále za svým a chtěl tuhle ženu jen sám pro sebe, i když moc dobře věděl, že Lionel Castillo, její otec, mu jí nedá.
"Přejete si, pane?" zeptá se muž mladší, než je on sám, ale i tak má nejspíše více rozumu, než on. Než Killian.
"Ano. Je paní domu, doma?" zeptá se a doufá v kladnou odpověď.
"A koho mám oznámit?" zeptá se na další otázku majordomus Stuart.
"Killian. Killian Guerrero." odpoví a Stuart jej nechá projít dveřmi do haly a nakonec jej tam zanechá a odejde do Mikaeliny pracovny.
Zaklepe na dveře a čeká na vyzvání. Nikdy si netroufnul vejít dovnitř bez vyzvání. "Dále." uslyší hlas své paní a tak chytne za kliku a dveře otevře.
Mikaela vzhlédne od smlouvy, kterou právě čte a podívá se na Stuarta. "Děje se něco?" zeptá se ho, ale příliš zájmu do svého hlasu nevkládá. Slyšela domovní zvonek a to vždycky znamená, že mají nečekaného hosta.
"Čeká na vás v hale Killian Guerrero." řekne jenom a ona okamžitě vstane ze židle a rozejde se ke dveřím, kde stále stojí Stuart.
"Tak to abychom ho přivítali." řekne s úšklebkem na rtech a společně se vydají k místu, kde se její nečekaný host nachází.
"Řekni Joselyn, aby nám uvařila kávu a donesla ji do obýváku." řekne ještě Mikaela, když se jejich cesty rozejdou. Stuart přikývne a ona se vydá k hlavním dveřím, kde opravdu stojí otec muže, kterého před půl rokem zabila a ani u toho nemrkla.
"Killian Guerrero. Jaká to pocta." řekne tak ledovým tónem, že sám Killian nadskočí, jak se lekl a né jen jejího tónu hlasu, ale vyděsila jej pomalu k smrti.
Mikaela dojde až k němu a nakonec mu jen rukou ukáže, aby jí následoval. Promluvit si mohou až v obývacím pokoji, kde jim bude jistě za chvíli donesena káva, o kterou žádala Stuarta.
Není to ani dvě minuty, co se usadí Killian na pohovku a Mikaela do křesla, když dojde Joselyn a nese jim kávu. Žena podnos s kávou postaví na stůl. "Děkuji Joselyn. Můžeš jít." řekne ženě vroucně a ta jen přikývne a opustí místnost.
"Takže," řekne Mikaela, sotva opustí její hospodyně místnost. "co jste potřeboval, Killiane?" zeptá se ho narovinu. Nerada chodí kolem horké kaše.
Killian se napřímí a nakonec se natáhne pro jeden hrneček s kávou. Upije a zadívá se na černovláska, která mohla být jeho snacha, kdyby to bývalo dopadlo jinak. Chvíli si jí zaujatě prohlíží a zjišťuje, že jemu samotnému se dívka líbí.
"Kde bych měl začít. Přišel jsem se omluvit za svého syna. Nevěděl jsem, že byl tebou tolik posedlý. Doufal jsem, že z toho poblouznění vyrostl, ale zmýlil jsem se. Velice mě to mrzí, že jsem to nezastavil včas. Tedy, že jsem jeho nezastavil včas." řekne smutně. Stále pro svého syna truchlí, ale moc dobře si uvědomuje, že jeho smrt byla nevyhnutelná a také na jeho hlavu byla vypsaná odměna.
Do dnešního dne sice netuší, kdo jeho syna zradil, ale on na to jednoho dne určitě přijde. Jednoho dne se dozví pravdu a do té doby bude hledat toho, kdo to udělal, i kdyby jej to mělo stát veškeré jeho jmění. Jeho jméno. Jeho celou mafii.
"Kdyby jste si syna držel zkrátka, možná by teď byl mezi živými, ale nestalo se tak a on doplatil na své hříchy. Nejsem věřící, ale věřím, že se snaží v pekle. Přesně tam, kam patří. Kdyby," řekne a vstane z křesla.
"Kdyby jste synovi ukázal, kde je jeho místo, nemusel teď hnít pod kytkami. Je to vaše vina."
"Já vím. Měl jsem být přísnější v jeho výchově, ale tu jsem zanechal na jeho matce a takhle to dopadlo."
"To je mi úplně u prdele. Já musela za vás udělat tu špinavou práci, když vy sám jste raději zbaběle zdrhnul ze států. Takže mi tu teď nebrečte, nad rozlitým mlékem." řekne naštvaná Mikaela a rozejde se ke vchodu z obývacího pokoje.
"Stuart vás vyprovodí." dodá ještě a opustí místnost. Je tolik naštvaná, že by toho drzého chlapa nejraději zastřelila, ale nechce si poničit nábytek, který dostali svatebním darem od jejího tchána a že vybral opravdu dobře.
***
Mikaela se ocitá ve své střelnici, kterou si tu ve sklepních prostorech nechala vybudovat. Rozsvítí světlo a najednou se jí zasteskne po jejím starém životě, kdy žila bezstarostný život a nemusela se ohlížet na nikoho, protože jen ona sama nesla odpovědnost za svůj život a otcův neohrožovala. Nikdy s ní do žádného obchodu nešel, protože věděl, že je příliš schopná.
"Co chtěl?" zeptá se za jejími zády Lucas, který věděl, že jí najde právě tady.
"Omluvit se." Dojde ke svému oblíbenému místu, vezme zbraň do ruky a zkontroluje jestli je nabitá.
"Když jsem přijel před dům a vystoupil z auta, on zrovna otvíral dveře své limuzíny a dost u toho nadával. Takže si myslím, že jsi tu jeho omluvu nejspíše nepřijala." řekne s úsměvem na rtech.
"Máš pravdu. Nepřijala a ještě jsem na něj řvala." usměje se a vystřelí na terč.
ČTEŠ
Nebezpečná, je její druhé jméno |AK2023| ✓
ActionMěla bratra, dvojče a také měla matku, ale přišla o oba v den jejich čtvrtých narozenin. Od té doby uběhlo patnáct let a otec se jí během té doby snažil naučit vše, co jako jeho následovnice bude muset umět, avšak ona je ještě horší. Každý z mužů o...
