Nebezpečná, je její druhé jméno |AK2023| ✓

☃️Kapitola 4❄️

Dny ubíhaly a Mikaela Castillo vedla své obchody, s čím dál větším nasazením, než se od ní očekávalo.

Obchody, kterými jí pověřil její otec, nebyly riskantní, ale ona z nich dokázala udělat tak nebezpečnou akci, že už i lidé, které měla přidělené, s ní nechtěli pracovat.

Dokonce ani Lionel, Boss mafie Castillo, si se svojí dcerou nevěděl rady. Odmítala s ním mluvit na téma svatba a také odmítala veškeré jejich přípravy a to nemluvíme ani o svatebních šatech, které byla nucena vybrat jejich hospodyně Joselyn.

„Takhle to dál nejde." praští pěstí do stolu černovlasý muž a podívá se na svou stejně vlasou dceru. „Camerona si vezmeš a je mi jedno, jestli tě k tomu oltáři budu muset odvléct v okovech. Vezmeš si ho a to jsou má poslední slova." opět praští do stolu až všechny věci poskočí.

„Fajn. Jak chceš otče, ale nemysli si, že budu poslušnou ženuškou." řekne jedovatě. Možná k jejich svatbě ani nedojde, pokud takhle bude pokračovat. Možná jí dřív někdo zastřelí a ona si ho nebude muset vzít.

„To po tobě nikdo nechce, sakra. Uvědomuješ si, že ty nikdy nebudeš normální žena mafiána? Vždyť ty sama jednou povedeš celou moji mafii a už teď seš její součástí, takže si nemysli, že budeš žít někdy normální život, jako žena mafiána. Povedeš přesně stejný život, jako tvůj manžel a možná i ještě horší, protože to my, holčičko moje, jsme největší mafie v celém New Yorku a jeho okolí. Dokonce bych se ani nedivil, kdyby jsme vedli největší mafii v celé Americe, ale Spojených státech určitě." řekne rozčíleně a jeho dcera mu podá sklenku whisky. Vidí, že jí potřebuje, stejně jako ona.

Sama konečně pochopí, že nikdo po ní nechce, aby byla hodná manželka a dělala vše, co jí její manžel řekne. Ona přece nikdy taková nebude. Je až moc vychovaná jinak, aby se mohla ztotožnit s ostatními dívkami. Ona jednou přeci povede celou mafii Castillo a bude to ona, kdo bude rozhodovat o tom, s kým a jak se bude obchodovat a také za jakých podmínek.

„Zítra ať jsi nachystaná. Obřad začíná v deset." a to už si myslela, že se té svatbě nějak vyhne. Netušila, že bude tak brzo.

„Dobře." odpoví a otec se na ní podívá s podzvyhnutým obočím. Nevěří, že by jeho dcera jen tak souhlasila s tím, že na ten obřad dojde dobrovolně.

„Jestli tam nebudeš, tak si mě, Mikaelo, nepřej." pohrozí jí ještě a ona pak opustí jeho pracovnu a místo toho, aby si šla konečně lehnout a vyspat se, zamíří si to do její soukromé střelnice, kde má všechny své hračky.

Dojde na své oblíbené místo a vytáhne si z podpažního pouzdra zbraň, kterou měla dnes u posledního obchodu jako svobodná žena. Zamíří na terč a vystřelí. Pak znovu a znovu a znovu, dokud není její zásobník prázdný. Jakmile se však tak stane, nabije ho novým a opět střílí do terče, který sestává z hlavy jejího budoucího manžela.

„Pche. Ani zásnuby jsme neměli. Kdo by to byl řekl, že můj otec mě rovnou provdá a zásnuby úplně přeskočí?" zanadává si, ale není jí to nic platné. Chápe chování svého otce, ale co rozhodně nechápe, že si jí ten mladý Williams chce vzít i přesto, že ona bude mít větší moc, jak on. To jeho mafie bude patřit pod její křídla, až jí po svém otci zdědí.

„Bude ještě litovat, že se vůbec narodil a dovolil, aby k téhle svatbě došlo." zapřísáhá se.

„Mikaelo, ty už trpíš samomluvou?" uslyší velice známý hlas za svými zády.

„Taky tě ráda vidím, Lucasi." otočí se na svého muže, kterého si směla vybrat a ona vybrala velice dobře. Je poslušný a také od té doby, je jejím dobrým přítelem.

„Ještě tě to neomrzelo?" zeptá se její pravá ruka.

„A co?" zeptá se ho naoko nechápavě, ale přitom moc dobře ví, o čem mluví.

Lucas ukáže prstem na přibližující se terč a pak ho sundá z držáku a podívá se na něj pořádně. Všechny kulky šly do jednoho místa a to mezi oči.

„Dobrá trefa. To jsi střílela z dálky a nebo blízka?" zeptá se ze srandy a černovláska ho praští pěstí do ramene.

„Au." řekne s úsměvem na rtech. „To bolelo." postěžuje si, ale doopravdy to ani moc nebolelo.

„Neříkej, že tě taková malá rána bolela." začne se smát a to se k ní už musí přidat i blonďatý mladík.

Sotva s tím přestanou a podívají se na sebe, začnou se smát nanovo. Tahle situace jim přijde velice vtipná a Mikaela konečně, alespoň na chvíli, přijde na jiné myšlenky.

Jenže to by nebyl Lucas a nešťouchal do vosího hnízda bosou nohou. „Tak, jak se těšíš na zítřek?" zeptá se, jakmile popadne dech a může již konečně vést normální konverzaci, aniž by se začal znovu smát.

To už i černovlásce povadne úsměv a vražedně se podívá na blonďáka, který si tohle mohl odpustit a nerejpat do ní. „Vůbec se přede mnou nezmiňuj o zítřejší svatbě. Kdyby bylo na mě, raději si vezmu někoho jiného a né syna nějakého pitomého mafiána. Možná by mi otec vybral někoho jiného, kdyby to nebyl syn jeho přítele."

„Já bych se nabídnul dobrovolně, ale vím, že nejsem pro tvého otce dost dobrá partie." v tom však Mikaela dostane nápad.

„Ty jsi génius, Lucasi. Vždycky jsem si to o tobě myslela, ale teď jsi mě ještě více utvrdil v tom, že nejseš jenom hora svalů bez mozku, ale že ten mozek doopravdy používáš." začne se radovat a kdyby jí u toho někdo viděl, někdo jiný než Lucas, určitě by ztratila svoji těžce vybudovanou pověst.

„To neznělo jako kompliment, ale že jsi to ty, překousnu to." usměje se na ní a ona ho bleskurychle obejme.

Nakloní se k jeho uchu a zašeptá. „Jestli tohle někomu řekneš, jsi mrtvej." pak se od něj odtáhne a rozběhne se ze střelnice pryč.

Doběhne až před dveře samotného Bosse a zaklepe na ně. Avšak nečeká až jí její otec pozve dál a vtrhne do místnosti. „Mám nápad a nebudu si tak muset brát někoho, koho nechci. Vezmu si Lucase." vyhrkne a teprve potom, co si někdo odkašle, se rozhlédne po místnosti.

„Něco jsem řekla špatně? Nebo snad nevhod?" zeptá se a prohlédne si dva cizí muže, kteří sedí na sedačce. Oba dva už viděla. Jeden je Williams starší a druhý Williams mladší.

„Takže svatba nebude?" zeptá se nadšeně mladší Williams a ona se na něj nechápavě podívá. Myslela si, že on po té svatbě touží, ale nejspíše se spletla a je v tom stejně, jako ona.

„Bude!" řeknou jejich otcové zároveň.