Nebezpečná, je její druhé jméno |AK2023| ✓

Kapitola 18

Sotva vystoupí z letadla, během okamžiku se objeví i se svými kufry v obrovské hale, kde se pohybuje spousta neznámých lidí. Mikaela a Cameron se drží za ruce a jeden na druhého se každou chvíli podívají a obdaří se vřelými úsměvy.

"Teď si uděláme líbánky, jaké mají být." řekne Cameron a přitiskne si svou manželku blíže ke svému tělu, které opět hoří touhou vzít si jí.

"Takže nevyleze z hotelového pokoje a veškerý čas strávíme v posteli?" zeptá se ho se smíchem Mikaela, které se tato představa líbí a víc než jen to.

Blonďák na ní mrkne a ona ho obdaruje tím nejkrásnějším úsměvem. "Miluju tě." řekne, zastaví se a přitáhne si Mikaelu na svou hruď. "Tolik tě miluju."

"Také tě miluju, Camerone." vypadne z ní. On na nic nečeká a políbí jí přede všemi lidmi, kteří kolem nich prochází a je mu jedno, že tam někomu překáží.

Když se od sebe odtáhnou, jelikož jim už nezbývalo příliš kyslíku v plicích, rozhlédne se Cameron kolem sebe, jako kdyby hledal nějakou hrozbu. Nakonec však zahlédne muže, který na ně mává s obrovskou cedulí.

Opět si vezme kufr do ruky a se svou ženou se rozejde právě k němu.

***

Sotva dorazí do hotelu, jsou jim na recepci předány klíče od jejich apartmá a posléze i s jejich zavazadly, odvedeni do jejich pokoje, na který jsou oba dva zvědaví.

Na Mallorce ještě ani jeden z nich nebyl a proto nevědí, jaká apartmá zde nabízejí. Většinou je to, ale všude stejné. Obývací pokoj, ložnice, koupelna, vířivka na terase. Také vlastní bar, ze kterého můžou vypít co chtějí, protože je to v ceně pokoje.

Poslíček jim otevře dveře a počká, dokud oba nevstoupí dovnitř a pak teprve vezme jejich zavazadla a dá je do prostředí obývacího pokoje.

Cameron se na něj usměje a z kapsy vytáhne bar bankovek, které mu nabídne a on si je s vřelým úsměvem od něj převezme, poděkuje a nakonec odejde, jako kdyby tam nikdy ani nebyl.

Mikaela nad tím pozvedne obočí a přemýšlí nad tím, že by se jí takový člověk hodil. Loajální a tichý. Úžasná kombinace pro někoho, kdo bude stát po jejím boku, když bude při obchodech potřeba více lidí.

"Nad čím přemýšlíš?" zeptá se Cameron a obejme jí.

"Nad ničím nepřemýšlím." odpoví, ale její výraz a úsměv, který je plný tajemství, mluví za vše.

"Jasně a moje babička je Bohem srandy. To ti tak budu věřit." řekne již se smíchem v hlase, protože se zdá, že uhodil hřebík na hlavičku. Jeho žena má něco za lubem a on jistě zjistí, co to vlastně je.

Pro teď to nechá být a políbí jí na krk a začne z ní opatrně sundávat ramínka jejích šatů, které si na sebe před cestou na letiště vzala.

Okamžitě se k němu otočí a začne rozepínat knoflíčky jeho košile, a až je hotová, odhodí jí na zem. Cameron však nezůstává pozadu. Položí ruce na její pozadí a jede s nimi od zadečku, přes záda až k jejímu krku, kde začíná zip. Chytne ho mezi palec a ukazováček a pomaličku s ním jede dolů nad zadeček.

Šaty z ní sjedou dolů až na zem a tak tu jeho milovaná stojí jen v botech na podpatku a spodním prádle.

"Takhle se mi líbíš a budeš se mi ještě víc líbit, až na sobě to zbytečně oblečení nebudeš mít vůbec." řekne a prudce jí políbí, až jí málem svou náruživostí vyrazí dech.

***

Po třech hodinách rozkoše, se společně vydají do hotelové restaurace, kde si objednají jídlo a přitom popíjí víno, které jim bylo doporučeno k jejich výběru jídla.

Mikaela si užívá volná, tedy v rámci možností. Na chvíli zapomněla, že u nich doma na ně čekají obrovské problémy, v podobě Ibrahima.

Kdyby to šlo, nejraději by ho smazala z povrchu zemského ještě před odletem, ale nebylo to možné. Už tak měli skluz a byli rádi, že jim dali místa v nadcházejícím odletu.

"Nemysli na něj." řekne Cameron, který tuší, kdo je strůjcem jejího zamračeného, až vražedného výrazu.

"Promiň, ale nedá mi pokoj myšlenka, že on ještě stále dýchá stejný vzduch, jako my." odpoví naštvaně, protože jí to doopravdy štve a ona by mu v tuhle chvíli, kdyby na něj narazila, nejraději zakroutila krkem a bylo by jí jedno, kolik by u toho bylo svědků.

Cameron si povzdechne. S ní to bude mít velice těžké a to doufal, že o tom hajzlovi, alespoň ani jejich líbánkách neuslyší.

"Mikaelo, poprosím tě pouze o jednu věc." řekne a zadívá se do jejich černých očí.

"Jakou?" zeptá se.

"Alespoň tady, na našech líbánkách, na něj nemysli. Prostě zapomeň na to, že nějaký Ibrahim Guerrero existuje." pro jistotu se rozhlédne kolem sebe, kdyby ho tu náhodou někde nespatřil. Ne. Není tu, pomyslí si.

Černovláska chvíli nic neříká. Zvažuje slova svého manžela a nakonec se uchýlí ke krátkému přikývnutí a úsměvu, který sice není falešný, ale také není úplně vřelý.

"Pokusím se, ale nemohu ti to slíbit. Taková já prostě nejsem."

"Tahle chvíle je jen o nás dvou, Mikaelo. Nech to být." poprosí a tak Mikaela nakonec ustoupí a dělá, že jsou obyčejný novomanželský pár, který si přijel užívat vysněné líbánky.

***

Po výborném jídle si zajdou ještě do místního baru a po hodině, kdy si doopravdy užívají jeden druhého, se rozhodnou vrátit do svého apartmá, kde na ně čeká obrovská postel a také vířivka, kterou chce Cameron vyzkoušet, protože sex ve vířivce, podle jeho slov, ještě neměl.

Vyjedou výtahem do nejvyššího patra hotelu a společně se vydají ke svému pokoji, kde se Mikaela již vidí v posteli a Cameron se těší, až si pořádně prohlédne bar, aby věděl, jaké pití se v něm ukrývá.

Jenže sotva dojdou k pokoji, Mikaela se obezřetně rozhlédne kolem sebe a všimne si, že jejich dveře jsou lehce pootevřené.

Sehne se a vytáhne že stehenního pozdra svou zbraň. Cameron se podívá na svou manželku a nevěří vlastním očím. Ta mu jen ukáže na dveře a on si až teď všimne, že jsou na škvírku pootevřené, ale on si svou vlastní zbraň zapomněl právě v pokoji, kam se chystají vstoupit.

"Půjdu první." pošeptá Mikaela a Cameronovi nezbývá nic jiného, než přikývnout na souhlas. Zbraň nemá a byl by snadným cílem.

Černovláska pootevře dveře a nestihne ani strčit hlavu do dveří, když se ozve výstřel.

Na nic nečeká, dveře rozrazí a sotva si všimne stínu u dveří ložnice, vystřelí. Ozve se bolestivý výkřik a ona se tím směrem rozběhne a přitom se neustále dívá kolem sebe.

Všimne si na zemi, v kaluži krve, mladého zrzavého chlapce, kterému může být tak patnáct let.