Nechápavě na mě kouknul. A je to tady, myslím, že na něj teď vychrlím to, co mi pár měsíců leží v žaludku..
„Jaký starosti si děláš?" nechápavě zvedl obočí a sednul si kousek ode mě.
„Prostě..." nadechla jsem se. „To je jedno.." mávla jsem nad tím rukou. Nebudu mu nic říkat. Nemělo by to cenu. Co by se jako změnilo. Absolutně nic. Zase tak naivní nejsem.
„Není to jedno. Zajímá mě to."
„Dobře tak fajn." Otočila jsem se na něj a zhluboka se nadechla. „Nevím, co mezi sebou máme nebo spíš nemáme. Ale nebaví mě to. Nebaví mě ty hry, jeden den se pohádáme, rejeme do sebe a pak se spolu vyspíme. Jeden den se ke mně chováš jak nejhodnější kluk pod sluncem a pak ti zase úplně přepne a chováš se jak dement. Tome úplně narovinu." založila jsem ruce na prsou a pozorovala jsem ho. „Líbíš se mi. A hodně. Nikdy jsem si nemyslela, že tohle řeknu nahlas. A svým způsobem tě mám ráda." Poslední větu jsem skoro zašeptala. „Ale vím, že tohle je jednostranný a měli bysme s tím přestat, protože je mi s tebou dobře a nechci, aby se to prohlubovalo." nečekala jsem na jeho reakci a rychlým krokem jsem vstala, pobrala si poslední věci a rychle jsem vzala za kliku.
„Avy počkej.." vstal z postele a rychlým krokem přešel ke mně.
„Tome já nechci nic slyšet.. řekla jsem ti co jsem chtěla a.. teď už půjdu." vzala jsem za kliku a otevřela jsem dveře od jeho pokoje.
„Poslouchej mě." řekl vážně. Dobře. Vyslechnu si ho a pak půjdu.
„Není to jednostranný Avery. Nechtěl jsem si to přiznat. A i teď mi to dělá problém. Líbila ses mi už od začátku. Je mi s tebou dobře. A.." zastavil ve svém monologu.
„A?" řekla jsem a rukou jsem naznačila, ať pokračuje dál. Jsem zvědavá, co z něj vypadne.
„A mám tě rád. Fakt hodně." vypustil ze sebe a koukal na mě.
Cože teď řekl?! Koukali jsme na sebe oba stejně překvapeně.
„A prostě.." dal ruce za hlavu a začal pochodovat po jeho pokoji.
„Sere mě tě vidět s jinýma borcama. A zároveň mezi náma nechci ukončovat to, co máme.." koukal ma mě a nepřetrhával oční kontakt. Jeho pohled byl upřímný.
„Tome musíme tohle nějak přetrhnout. Já nedokážu dělat, že se mezi náma nic neděje. Nechodíme spolu ani nic podobnýho, ale tohle nejde.." tentokrát jsem opravdu vyšla z pokoje a šla domů.
Absolutně tuhle situaci nechápu.. on mě má vážně rád? Celou cestu domů jsem na to nedokázala přestat myslet. Naštěstí nebydlím tak daleko, takže jsem byla doma celkem brzy.
Ještě, že je dnes neděle a pořádně se vyspím. Jestli takhle budeme pařit po každém koncertu, tak mě to asi zabije.
Potichu jsem odemknula dveře, šla jsem do svého pokoje a plácla s sebou na postel. Měla bych se aspoň ještě převlíct do pyžama a odmalovat, ale je mi tak zle.. pomalu se mi zavíraly oči.
~~Co to je za zvuky? Ach bože. Vstala jsem a protáhla jsem svoje tělo. Podívala jsem se na hodiny. To už je pět večer?! Já vážně prospala celý den? No to je super.. a zítra škola a píšeme tři testy.
To znamená jedno. Máme jde zachvilku na noční, takže budu mít ještě ke všemu na starosti Quinn. Bezva.
Jak jsem vstala ze své postele, roztáhla jsem žaluzie a otevřela si balkon. Jo, čerstvý vzduch, to teď potřebuju. Taky už mám pěknej hlad.
Sešla jsem dolů do kuchyně.
„Ahoj." pozdravila jsem mámu a Quinn.
„Ahooj." rozběhla se za mnou Quinn a skočila mi do náruče.
„Ahoj zlato. Doufám, že se dneska budeš ještě učit. Celý víkend jsi byla pryč."
„Joo neboj mami." chytla jsem se za hlavu. Pěkně bolí.
Nic se mi nechce. Nejradši bych si šla ještě lehnout. Naštěstí máma navařila, takže budeme mít skvělou teplou večeři.
Ještě chvilku jsme si povídaly a pak šla máma do práce.
„Co si zahrajeme Avy?" nadšeně vypískla.
„Quinn promiň, není mi moc dobře a mám hodně školy. Ale potom ti to vynahradím, slibuju." mile jsem se usmála a pohladila ji po vlasech.
„Škoda no.." řekla a smutně přešla k sobě do pokoje.
Dojedla jsem večeři a ještě jsem si chvíli psala s Nat. Má nějaký nový objev, takže jsem zvědavá, co z toho bude.
~~
22:15Je čtvrt na jedenáct a já konečně dodělala všechno do školy. Snad ty testy nebudou moc těžký. Quinn už taky spí, takže mám chvíli pro sebe. Chtěla bych se naložit do vany a jen tak relaxovat.
Vzala jsem si čisté pyžamo a vešla jsem do koupelny. Najednou se celým domem rozdrnčel zvonek. To si někdo dělá prdel. Snad to nevzbudilo Quinn.
Rychlým krokem jsem přešla dolů ke dveřím.
Otevřela jsem. Ve dveřích stál Tom. Byl totálně na mol.„Avyyy!" vypískl a obejmul mě.
„Můžeš mi říct, co tady děláš a proč seš tak ožralej?" nechápavě jsem se na něj podívala.
„Chyběla jsi mi.."
„Tome.. je docela pozdě, měl bys jít domů."
„Avy musíš m-mě ještě jednou vyslechnout. Prosím." koukal na mě těma jeho očima.
„Půjdeme ke mně nahoru."
Šli jsme a musela jsem ho trochu přidržovat, aby nespadl. Potichu jsem otevřela dveře od mého pokoje a hned si sedl na postel.
„Avy.. já.. f-fakt tě mám rád. A nejsem na vztahy dohajzlu ale.. s tebou bych klidně byl.." vykoktal ze sebe a já nevěděla, jestli slyším dobře.
„Tome já.."
„A myslím to vážně. Jsem sice opilej, ale to co říkám myslím vážně.
„Tome měl by ses z toho vyspat. Zítra je škola a zkouška."
„Můžu tu být s tebou?"
„Noo...dobře.." sedla jsem si vedle něj na postel.
Hned se na mě začal usmívat. Nejsem nadšená, že tu je, ale co se dá dělat.No, sice už si relaxační vanu asi nedám, ale aspoň se půjdu osprchovat.
Vstala jsem z postele a šla jsem si pro to pyžamo.
„Kam jdeš?" otočil se na mě a škytnul.„Jdu se osprchovat." musela jsem se smát. Kdyby jste ho viděli.
„Jdu taky." řekl a vstal. Chtěla jsem mu říct, že rozhodně ne, ale asi už nemám sílu se s ním dohadovat. Chci se jen osprchovat a jít spát.
Přešli jsme oba do koupelny a já zamkla. Sundala jsem si tričko a tepláky. Tom se začal taky vyslíkat.
Chvilku jsem si ho prohlížela. Je tak nádhernej.
Koukal se na mě taky. Oba jsme byli ve spodním prádle. Přešel ke mně a dal mi dlouhou pusu. Pak se na mě usmál a mnou zase prolítlo tisíce motýlků. Moje koutky rtů se neubránily úsměvu.Sundali jsme si spodní prádlo a dali jsme si společnou sprchu. Bylo to hrozně uvolňující.
Poté jsme rovnou přešli do postele. Lehla jsem si na svou půlku, ale hned jsem na sobě ucítila Tomovy ruce, které se kolem mě obmotaly a svou hlavu si opřel o můj zátylek.
Cítila jsem, že během pár minut usnul. Mně to ale nešlo. Stále mi šrotoval hlavou. Třeba to všechno nemyslel vážně a já bych se upřímně ani nedivila. Ale.. sakra. Je mi s ním tak dobře a .. jsem do něho fakt zamilovaná. Zajímalo by mě, jak to bude dál. Budeme spolu?
~~
Ahoj zlata! <3
Dneska je to hodně krátký, ale snad to neva <3
Tom se tady dneska vyznal Avy, takže huraa xdd <33
Co na to říkáte? Dejte vědět samozřejmě <3
Mějte se a užijte si víkend! <3
A děkuju moc za feedback, jste skvělí! <333
ČTEŠ
We are not meant to be. // Tom Kaulitz
RomanceA stejně si myslím, že jsme si byli vždycky souzení.." kouknul na mě těma jeho jeho hnědýma očima. Snímala jsem každičký detail jeho obličeje, který už tak dobře znám. „Nikdy jsme nebyli Tome.."