We are not meant to be. // Tom Kaulitz

27.

Přirozeně jsem se probudila. Cítila jsem na sobě obmotané jeho ruce. Rozespale jsem se na něj otočila. Něco zamrmlal, dal mi pusu na čelo a přetočil se na druhou stranu.

Tohle mi nesedí, fakt se neprobouzím před budíkem. Sáhla jsem po telefonu. 9:22. A kurva. Totálně jsme zaspali a už teď jsme propásli dva ze tří testů. Rychlým krokem jsem vyletěla z postele.

„Tome.. Tome vstávej." Křikla jsem na něj a rychlým krokem jsem přešla do koupelny, kde jsem si umyla obličej a vyčistila jsem si zuby.

„Tome zaspali jsme. Vstávej." řekla jsem vážně.

„Mmmm...." zase zamrmlal a nevypadalo, že by vstával. A já se mu nedivím. Po tom, co všechno včera vypil a jak vypadal, tak bych do školy rozhodně nešla.

„Tome dělej sakra." převrátila jsem očima a hledala si oblečení, které si dneska vezmu.

Sedla jsem si vedle něj na postel. Ať už se sakra vzbudí. Najednou si mě zatáhl k sobě.

„Tome nech toho." začala jsem se vrtět. „Zaspali jsme, musíme už vyjít." řekla jsem protivně, protože ten než se vymotá, tak vlastně nemusíme chodit vůbec.

„Mám návrh.." unaveně zívnul a klasicky zvedl svoje obočí a koukal na mě tím jeho šibalským pohledem. „Kolik je?" pohledem hledal telefon.

„Je půl desáté." řekla jsem neutrálně a usnadnila mu tak jeho pokus o zjištění času.

„Co kdyby jsme se na to dneska vysrali a byli bysme jenom spolu." mile se na mě pousmál, ale já jeho nadšení moc nesdílela.

„A počkej. Ještě než to celý zavrhneš, tak si to zkus promyslet. Než tam dojedem busem tak dojedeme tak na čtvrtou hodinu a dneska máme šest hodin, takže na dvě hoďky to nemá cenu. Navíc ty testy si dopíšem a když dneska vynecháme zkoušku, tak se nic nestane." hodil na mě ten jeho pohled.

Hlasitě jsem si oddechla. Jo nechce se mi tam a je fakt, že ty testy si můžeme dopsat.. absenci mám taky dobrou, ale teď celkově docela zanedbávám školu kvůli koncertům a zkouškám.. ale pro jednou se nic nestane.

„Dobře dobře.." zasmála jsem se. „Pro jednou máš asi pravdu."

Vítězně se na mě pousmál a vtáhl mě do objetí. Dala jsem mu ruce za krk a jen jsme se dlouho objímali. Dává ty nejlepší objetí.

Doufám, že si nepamatuje, co mi včera říkal. Na jednu stranu bych chtěla, aby to byla pravda, ale na druhou.. nejsem si tím jistá.

Jemně mě položil na postel a začali jsme se líbat.

„Tome, máma je doma." přerušila jsem naše polibky.

„Buď můžeme někam zajít a nebo být u tebe, ale u nás to nejde."

„Mám další nápad." dal mi pusu na čelo a sedl si do tureckého sedu.

„Mohli bysme se jít projít. Kousek od našeho domu je taková pěkná vyhlídka, mohli bysme tam zajít. No a potom si nakoupíme nějaký dobrý jídlo, nebo si uvaříme a budeme u nás. A můžeme se na něco podívat samozřejmě."

„Jo, to zní moc dobře."usmála jsem se. Musím mu nechat, že program vymyslel dobrej.
~~~
„Je tu krásně." Pronesla jsem a dál jsem se rozhlížela z vyhlídky. Byla to nádhera. Konečně jsme vypadli z města a byli nachvíli v přírodě.

„Jo to je. Mám to tady rád." usmál se a pořád se na mě koukal.

„Kolik holek už jsi sem vzal?" zasmála jsem se. Určitě jich bylo požehnaně.