Láska a jiná tajemství

6. Práce je nejdůležitější

V neděli ráno seděl Josef Hruška v infocentru a pil čaj, čekal na Anežku se kterou chtěl probrat něco ohledně tučňáků. Musel uznat, že čaj nebylo to pravé, ale musel kvůli tlaku omezit kávu. Tolik let tu dělal ředitele, že tu znal úplně každého a i po odchodu do důchodu tu zůstal. Marie Roklová byla skvělá ředitelka a pokračovala v jím započatých změnách a přidávala další. Zoo se rozšířila a opravili se pavilony. Adamův pavilon byl jeho chloubou a úplně v tom vnuka chápal. Za posledních osm let získal spoustu nových druhů, měl unikátní odchovy a taky z fondů EU získal prostředky na velkou rekonstrukci. Stavba pavilonu Madagaskar jim pak umožnila rozšířit vodní světy a zvětšit zázemí. Anežka si k němu akorát sedla a tak měli čas probrat práci a pak se zeptala na Adama. "Jak moc Adam ještě zuří ohledně zranění Kassandry?" "No pořád dost, měl jsem chvíli strach, že Boba přetrhne vejpůl jak moc byl naštvaný." "Upřímně řečeno Bob má kliku, že tu ještě vůbec pracuje, protože za ty roky už měl vyletět mockrát. Nechápu proč ho tam Adam trpí." "Mám na to teorii, že jde o zvyk, protože Bob ho neotravuje a jemu to vyhovuje. Pokud by si musel zvykat na někoho nového tak to špatně skončí, víš moc dobře jak děsí brigádníky." Anežka pokývala hlavou, protože v tom měl pravdu a všimla si, že objekt jejich hovoru zrovna přišel do práce.

Adam si všiml dědy s Anežkou u stolku v infocentru a bylo mu jasné, že krom práce řeší i jeho. "Oba jste tak nenápadní, že snad k tomu nemám ani co říct." "Adame pokus se Boba nehodit někam do nádrže ano?" Josef jen sledoval jak se vnuk začal smát a nechal je tam samotné. Jako obvykle byl celý v černém, nechodil v jiných barvách. Vojenské boty, černé kalhotky a bundy, nejčastěji nosil koženou bundu. "Já už si s ním nevím rady Anežko, proč si nedá říct." "Víš moc dobře kolikrát to zkoušela Alena a ani ta neuspěla, já nevím kdo by s ním vydržel. Možná se jednou někdo objeví, koneckonců pořád má na rodinu dost času." Josef se usmál a zase se v hovoru vrátili k práci. Adam zatím došel k sobě do zázemí a šel se převléknout do pracovního oblečení. Pak si sedl k chovatelským deníkům, aby dodělal minulý týden, protože ty Boba nikdy nenechal dělat. Radši je pak dodělal zpětně, když se vrátil z cest. Uvědomil si, ze děda rozhodně neřešil s Anežkou jen Boba. Předpokládal, že další část jeho stížnosti byla zase na to jak žije. Tak rád by byl, kdyby se konečně smířil s tím, že on chce být sám. Pro něj platilo heslo, práce je nejdůležitější ze všeho.

Navíc od pondělí tady zase bude trousit svoje drby Franta. On a Bob drbali víc než ženský a jemu to lezlo na nervy. Teď byl Franta už měsíc nucen pomáhat Elišce, protože byla bez kolegyně, která dala výpověď. Brigádníci byli třeba jinde a jak vtipně prohlásila Anežka pořádná práce mu jen prospěje. Normálně dělal jako průvodce a při tom se hlavně snažil balit ženský. Zítra nastoupí nová posila, která před tím pracovala dva roky v pražské zoo. Eliška si to pochvalovala, protože to byla fajn holka, kterou pracovně znala a i její reference z Prahy byly skvělé. No snad bude mít Eliška dost rozumu a řekne jí, aby se od něj držela dál. Dokončil papíry a šel připravovat krmení, taky potřeboval, aby se Anežka podívala na Kassandru. Bob měl přijít za hodinu a on si zatím moc nevěřil, že ho nepraští. Tolik chyb za ty roky by každého jiného už dávno stáli místo. Jenže on na něj byl zvyklý, ale tahle poslední chyba byla konečná a další už ho místo bude stát. Kassandra byla jeho oblíbený had, před šesti roky jí zachránili od nelegálního obchodníka s exotickými zvířaty. Často jezdil s policií pokud bylo potřeba zajistit nějaká cizokrajná zvířata. Za ty roky se jim i díky tomu podařilo získat pár zajímavých druhů.

Anežka zkontrolovala samici krajty tmavé a byla ráda jak se to hojí. Adam vypadal, že pořád zuří, ač si držel odstup některá zvířata měl radši než jiná. Kassandra byla navíc velice klidný a mírný had a Adam jí často nosil v expozici kolem krku. Zvlášť dětští návštěvníci z toho byli u vytržení. "Bude to dobré, ještě tak dva dny ji nech tady v zázemí a pak se na ní zase kouknu. Mimochodem Bob je pořád v celku?" "Děkuju Anežko a jo pořád je naživu. Tentokrát to, ale opravdu přehnal a to byla poslední kapka, příště už prostě letí." Anežka sledovala jak odešel s krmením a uvědomila si, že Bob si tentokrát opravdu pod sebou podržezal větev. Musí asi upozornit Marii, že možná brzo budou hledat nového chovatele. Adam platil za čestného a zásadového chlapa, ale rozhodně nebylo dobré ho naštvat. Stát se terčem jeho pomsty by si nikdo nepřál. Pravidelně bylo zábavné sledovat jak vždy uzemnil Alberta, když si dovoloval na kolegy. Adam dokončil krmení a šel na oběd, nechodil do kantýny často, ale ani se jí nijak zvlášť nevyhýbal. Navíc Radek který jí vedl byl skvělý kuchař, už dva roky taky žil se Stáňou a společně vychovávali její dceru Sandru. V jídelně bylo živo, ale on si sedl stranou, měl klid a přesto slyšel co se tam povídá. Aktuálně byla tématem náhrada za Danu a nová posilila k Elišce. Roman zrovna říkal, že si jí z Prahy pamatuje, byla to milá, hodná a prý sakra pracovitá mladá dívka. Tak to Elišce přál, ona už opravdu potřebovala stabilní a pracovitou posilu. Uvidíme jak to příští dny celé dopadne.