Láska a jiná tajemství

59. Všichni už znají pravdu

Na panství Pilských bylo ten večer rušno. Alena se psychicky připravovala na to co jí čekalo a byla ráda, že cestou sem řídila Monika. Čekala na hovor od Adama, aby mohla taky říct všem co zjistili. Navíc stále nevěděla jestli nebude potřeba, aby Richard odjel k Novotným. Otázka jak hlavně Alice bude reagovat na odhalení, že její dcera žije a hlavně kdo to je, byla velkou neznámou. Teď jí z myšlenek vyrušil Štefan, který byl už nervózní. "No tak, už jsme tu všichni, tak na co čekáš? Mimochodem Richarda moc rád vidím, ale proč má být připravený na odjezd?" "Vážně ty jsi zvědavější než kde jaká ženská, protože.. " Štefan čekal co mu odpoví, ale jejich hovor přerušil Alenin telefon. "Ahoj, dobře, to jsem ráda. Tak já už jim to řeknu, protože už jsou vážně otravní." "Fajn to je dobře, že Richard nebude třeba. Mám tě ráda, pozdravuj všechny." Richard byl zmatený už z pozvání sem a pak to Alena dorazila tím, že možná budou muset narychlo odjet. Teď z hovoru vytušil, že to nebude potřeba, ale stejně jako všichni ostatní v obývacím pokoji byl zmatený. Alena se zhluboka nadechla a podívala se po ostatních. "Chápu, že jste zmatení a máte chuť mě uškrtit, ale tohle se vážně muselo udělat takhle. Držet tohle tajemství víc než týden mě vážně stálo hodně. Bylo bohužel potřeba počkat a včera to testy DNA potvrdili. Anička už ví kdo je a bude to pro všechny šok."

Štefan se na Alenu díval a teď chápal, že čekali kvůli testům, ale proč tolik tajností? Následující slova Aleny ho, ale dostala do kolen. "Celou historii kolem Anny už známe, víme kdo je a i celkem přesně co se stalo. Anna je dcerou Alice a Eduarda Novotných. Ona je miminko, které jim před dvaadvaceti lety unesli a o jehož osudu se nikdy nezjistila pravda." Richard Vyšerma se zděšeně díval na Alenu, ale najednou to všechno zapadlo. To jak sám nedokázal určit, proč se Alice teď tak změnila, proč bylo její chování tak trochu mimo to co dokázal pochopit. Anna byla ten důvod, spící mateřský instinkt se dostal na povrch a měnil postupně Alici i zbytek rodiny. "Proboha, pořád jsem nechápal co se teď s Alicí děje a nejdou to všechno dává smysl. Jak se vám to všechno vlastně podařilo dokázat? A opravdu není potřeba abych k Novotným jel?" "Adam říká, že ne, ale možná to třeba za pár dní nebude od věci." Alena nakonec všechny zahnala ke stolu, že jim zbytek řekne u večeře, poctivě vyprávěla všechno co se stalo od toho rána, kdy jí Adam brzo ráno povolal k němu domů. Monika přítelkyni objala a pochopila o kolik horší to pro ní muselo být, tohle šílené tajemství utajit.

Ve vile Novotných zatím Josef pozoroval dění a nakonec si sedl k Sidonii, která sice už byla trochu klidnější, ale pořád se zcela logicky zdála být rozrušená. "Můžu pro tebe něco udělat?" "Josefe ty už jsi udělal, celé ty roky co se známe jsi poslouchal moje stesky a trápení. Pořád tomu všemu nemůžu uvěřit, je tady, je doma, je živá a zdravá. Jsem zároveň tak strašně naštvaná, jak jen mohl, jak mohl takhle ublížit celé rodině?" "Sidonie nech to být, protože to nic dobrého nepřinese. Možná se plnou pravdu toho jak některé věci byli nikdy nedozvíme, ale to šechno je teď ošklivá minulost. Podívej tady máš budoucnost, lásku, štěstí a velkou rodinu, kterou jsi si vždycky přála." Sidonie se zadívala na protější stranu místnosti, kde seděla na pohovce její vnučka obklopená z jedné strany Alicí a z druhé Danou. Josef měl pravdu, teď byli všichni jedna velká rodina. Láska a city jsou někdy víc než prokrvení pouto a tak to je i u nich. Dana dala její vnučce lásku a podporu a byla dlouho její jediná rodina a zůstane to tak navždy. Zahlédla Eduarda jak s Adamem, Luborem a Raulem něco řeší a smějí se u toho. Ed byl ze sestry nadšený, ale nakonec se nad ním smilovali a on zmizel do víru velkoměsta za kamarády. Za všechny ty roky kdy bral ohledy na rodinu a hlavně na Alici si teď víc volnosti prostě zaslouží.

Alice se ještě pořád vzpamatovávala z toho všeho, pořád si nebyla jistá jestli se jí to nezdá, ale držela svojí holčičku za ruku. Měla jí u sebe a navíc věděla, že sice měla těžký život, ale zvládla to. Měla Danu, která jí dala hodně lásky a porozumění a hlavně teď měla Adama. Už když je spolu vídala v zoo věděla, že jsou si souzeni. Dana se pořád snažila zpracovat všechny nové informace, ale zároveň si užívala to naprosto obyčejné štěstí, které teď tady vládlo. Taky bylo moc krásné jak si všichni dělali starost i o ní, kvůli jejímu těhotenství. Teď poslouchala Annu jak se baví s Alicí, která tak nějak už snad konečně přestala plakat. Slzy ze šoku přešly v nádherné szly štěstí. "Holčičko, já tě teď asi nechci do ničeho nutit, ale víš asi bych si tě chtěla trochu užít." "Neboj se, to já vás všechny taky. Víš mám hodně fotek, které mi dal táta do alba a přinesl mi ho. Adam jede za čtrnáct dní na pár dní pryč kvůli práci a tak bych mohla na noc být tady." "To je skvělý nápad jen budeme muset udělat něco s tím co je pokoj pro hosty, protože vlastně se používá jako skladiště." Anna se usmála a objala jí, zároveň byla ráda, že jí dává čas na oslovení mami. Během večera si všimla jak to táta nenápadně říka všem, že i u něj jí to trvalo. Teď byl čas na nové začátky, na život ve velké rodině. Všichni už znají pravdu, tedy ti nejbližší a pro okolní svět to ještě bude velký šok.