Láska a jiná tajemství

13. Je to nebezpečné

Adam si ráno přivstal a tentokrát si zacvičit doma, protože měl strach jít běhat. Už mockrát totiž ráno narazil na Annu a on nevěděl co s tím. Párkrát se pozdravili a párkrát spolu běželi, ale v tichosti. Jenže to nemůže trvat věčně a on nevěděl co s tím, protože se už týden plácal v tom co začal cítit. Znal Annu chvilku a ona se mu prostě dostala pod kůži tak jako nikdo po dlouhé roky. Měla zvláštní schopnost vycházet úplně s každým a to včetně jeho. Vlastně hodně chápal proč mají k sobě s Danou tak blízko, obě si byly povahově hodně podobné. Dana se teď zotavovala po operaci a bylo vidět jak to dělá Annu šťastnou. Zatím v práci o tom, že se znají věděli Eliška s Anežkou, jeho děda a on, což ale ostatní netušili. Anna mu to řekla vlastně jako prvnímu, ale neměla nutnost ostatním říkat, že to ví a jemu to vyhovalo. Ona jakoby naprosto chápala jeho touhu se držet od ostatních stranou, ale zároveň ho brala. Včera se v kantýně naprosto bavila, když Adélka vyprávěla jak on zatočil s Albertem. Ten zase přišel s dalším blbým nápadem, který by jen hlavním chovatelům přidal víc administrativy a úplně zbytečně. Čím dál tím víc chápal, proč se Lubor snaží o samostatnou kancelář a zatím to vypadá, že by se to mohlo podařit. Do jejich původní kanceláře by šla Monika a Lenka z právního a jejich samostatné kanceláře by si Albert a Lubor rozdělili.

Po cestě do práce zahlédl Annu, vlastně bydlela kousek od něj a to mu taky nepomáhalo. Byla několik metrů před ním a on mohl obdivovat její vlasy, které měla výjimečně rozpuštěné a sahaly jí do půlky zad. Sakra, musí s tím přestat a tak se zastavil a čekal než mu zmizí z dohledu, je to nebezpečné a on si zahrává s ohněm. Navíc pokud by Alena zjistila co se mu byť jen honí hlavou bude to katastrofa. Ona byla mezek co se týkalo jeho soukromého života a byla by ochotná udělat cokoliv. Když mu Anna zmizela z dohledu pokračoval v cestě do práce. Zároveň uvažoval nad videohovorem co má mít zítra s pražskou zoo, protože Marek potřeboval probrat něco ohledně nové expozice. Celkem se na něj těšil, alespoň přijde na jiné myšlenky. Spolupracovali spolu už čtyři roky a on si tu spolupráci hodně pochvaloval. Navíc se znali ještě mnohem déle a to ze školy. Marek pak pracoval chvíli v Německu, ale vrátil se a začal pracovat v Praze. Prošel branou zoo a zamířil si pro kávu, protože bez ní prostě fungovat neuměl. V infocentru byla Hedvika, která zastupovala Danu a on se jí obloukem vyhnul. Ta ženská byla otravná víc než Uhlířová a ještě větší drbna, což on vážně nesnášel. Vzal si od Lady kávu a zamířil k sobě, snad se bude Bob dneska držet, aby ho nenaštval.

Alena stála s Anežkou na rozcestí u lemurů a probíraly drby. V tom si všimla Adama jak míří do práce a vypadal, že je duchem mimo. "Hele zdá se mi to, nebo se Adam chová poslední dny divně." "Zrovna jsem myslela na to samé, teď taky vypadal duchem mimo. Fakt nevím co s ním je, ale u něj člověk nikdy neví." "Josef si o něj dá starosti, protože se prostě brání životu." " Hele já do něj mluvím horem dolem, ale on je tak zabedněný a prostě pochybuju, že se to změní. Tak strašně bych ho chtěla vidět zadaného a šťastně zamilovaného." Anežka pohladila Alenu po paži a věděla přesně jak se cítí. "To já taky, ale ve své podstatě, která by s ním vydržela. Je workoholik, má svoje nálady a výbušnou povahu, taky hodně cestuje." "To je fakt, ale ta správná žena by ho zvládla změnit." Alena se zarazila a zadívala se dál na cestu, kde akorát přecházela Anna a mířila směrem k budově vedení asi pro kávu. Anežka zaznamenala Aleny pohled a očividně je obě napadlo to samé. "Hele jsi si jistá, že by to byl dobrý nápad?" "Tak to nevím, ale jako možnost to nechávám otevřenou." Alena o tom už vážně přemýšlela, ale zatím to byl jen nápad bez nějakých možností.

Anna došla do infocentra a u Lady si objednala dvě kávy, pro sebe a Elišku. Za chvilku se objevil Franta a zase zkoušel svoje balicí hlášky na ní tak i na Ladu. "No tak děvčata, která se mnou půjde na večeři, takové nabídce se nedá odolat." Anna se na Ladu podívala a ta taky protočila oči a věnovala se přípravě kávy. "Hele kolikrát potřebuješ říct ať mi dáš pokoj, o tebe bych si neopřela ani kolo. Laskavě se uklidni, nebo tě nahlásím na vedení, řekla jsem to dost jasně?" "Sakra tak se uklidni, tady už není žádná zábava." Anna si všimla Lubora, který akorát přišel a jak ho Franta uviděl zmizel. "Anno pokud by vás znovu otravoval tak mi dejte vědět a já mu domluvím, nebo o to poprosím Adama, na něj Franta dá." Lubor se začal smát a odešel do kanceláře. "Ty Lado jak to myslel s tím Adamem asi jsem to nepochopila." "Poosledně když si Franta dovoloval na Adélku a nechtěl přestat tak ho Adam vzal trošku pod krkem. Jen preventivně a stačilo to, aby jí dal pokoj. Pak bylo pár týdnů klid, ale on vždycky znovu začne." "Tak to jo, vlastně je fajn, že se nás tu má kdo zastat." Anna si všimla jak se na ni Lada usmála a podala jí kávu. Cestou do zázemí o tom přemýšlela, protože Adam se sice skoro všech straní, ale zároveň je většinou první kdo pomůže, když to někdo potřebuje.