48. Čas na pravdu

173 9 0
                                    

Anna seděla ráno v posteli a dívala se jak Adam spí, vlastně spíš byla ještě noc. Včerejšek byl emocionální horskou dráhou a ona se to pořád ještě všechno snažila zpracovat. Všechno co Adam našel, zprávy, spisy, čas událostí, to všechno říkalo, že to musí být pravda. Osud rozehrál svoji hru před dvaadvaceti lety a teď se rozhodl jim dát možnost jí dohrát. Řízením osudu, dostala jméno Anna a příjmení Novotná, běžné příjmení, které je jako každé jiné. Jenže teď znamenalo mnohem víc a ona najednou chápala lépe svoje vlastní pocity. To jak se cítila, když byla hlavně s Alicí, ale i u Eduarda a ostatních. Podvědomí si s ní hrálo a ona to jen nechápala správně. Celé to bylo tak šílené a zároveň úžasné. Teď musí všechno dobře zvážit a pak tak jak navrhl Adam to zkusit říct. Ucítila jak se Adam pohnul a natáhl instinktivně ruku na její stranu postele. Adam se probudil hodně brzo podle tmy venku a zjistil, že Anička už je vzhůru a sedí na posteli. Taky si sednul a jakmile se opřel o pelest tak si jí přitáhl do náručí. "Lásko jak ti je?" "Adame já vlastně nevím, jsem vyděšená, šťastná, zmatená a nadšená zároveň, dává to smysl?" "Anni, dáva to smysl, máš právo se přesně takhle cítit a teď musíme vymyslet co dál. Pořád bych to rád ukázal Aleně a potvrdil si, že to všechno chápeme správně." "Naprosto s tím souhlasím."

Alena seděla o hodinu později u jídelního stolu u Anny a Adama doma. Adam jí vytáhl telefonem z postele v naprosto příšerně nekřesťanskou dobu, ale zároveň chápala, že to musí souviset s tím včerejškem. Teď zírala na dokumenty, články a data a nemohla tomu pořád uvěřit, ale sedělo úplně všechno. "Teď lituji, že je sedm ráno a je blbý pít, potřebuju panáka. Panebože, tohle je úplně šílené, ale prostě to tak je. Sedí úplně všechno včetně toho, že se Sid narodila trochu dřív a že byla drobné miminko." Nakonec i jí zcela mimo plán začaly téct slzy. Kdyby si tehdy dali víc práce a pořádně pátrali, Anna mohla být celé roky v bezpečí rodiny a oni by se celou dobu nemuseli trápit ztrátou dítěte. Jak se vlastně dají nahradit tyhle ztracené roky. Anna sice nežila ukázkový život, ale měla ho narozdíl třeba od Alice a ostatních. Trápit se tím, že nevím jestli moje dítě alespoň někde žije, nebo je mrtvé je strašná bolest. "Álo, prosím zatím to neříkej ani Monice, můžeme tě o to poprosit?" "Samozřejmě, že ano. Tady to fakt schvaluju, je to moc citlivé a co teď chcete tedy dělat?" "Eduard je teď na pár dní na služební cestě, říkal mi to minulý týden a tak počkáme než se vrátí." Nakonec se všichni společně i se svým tajemstvím vydali do práce. Čas na pravdu teprve přijde a pak to bude asi pořádný šok pro spoustu lidí.

Adam byl rád, že se Anička během dopoledne uklidnila, ale i tak jí navrhl ať si skočí odpoledne k holkám na kávu. Před chvilkou odešla a ve dveřích se ještě stihla minout s Alenou, která přišla za ním, byl rád, že radši zavřela dveře. "Doufám, že se na tebe Monika nezlobí, protože jsi ráno zmizela z bytu. Fakt bych nerad, aby jsi kvůli nám měla průšvih." "Neboj Hrušáku, jí samotné došlo, že je to kvůli tomu pátrání a když jsem jí řekla, že to zatím nemůžu říct vzala to úplně v pohodě. Jen jsem jí ujistila, že jsme na dobré cestě v pátrání a na víc se neptala." "Tak dobře, uznávám, že mě to uklidnilo." "Jak to pak chceš s Eduardem udělat a asi by to chtělo někde domluvit ty testy DNA." Adam se na Alenu usmál, prostě popořád myslela jako voják, vždy je dobré mít připravené plány a to on už měl. "Mám přítele v laboratoři kde nám testují důležité vzorky ze zoo a dělají samozřejmě i testování DNA například pro policii. Kdysi jsem mu pomohl tak to bude protislužba, kdy se na nic nebude ptát." Alena byla spokojená a teď prostě jen museli čekat.

Anna byla ráda, že jí Adam přemluvit sem jít. Byla tu legrace, protože Petra zrovna vyprávěla historky z baru. Byla tu fajn atmosféra a Anežka zrovna říkala, že Dana a Lubor vypadají moc spokojeně."Ančo, tebe to asi musí moc těšit viď?" "Jsem moc spokojená, vždycky jsem si pro ní přála spokojený vztah a muže co jí bude milovat a vynahradí jí minulost." "Adélka říkala, že je včera nachytala jak se hodně vášnivě líbají v kancléři. Štěstí, že nikdo nemá tady v práci ještě odvážnější nápady." Anna se po téhle poznámce Elišky málem udusila kafem a zároveň si všimla jak se Anežka směje. "Teda mami nechápu co ti na tom přijde směšné, ještě, aby náš oblíbený pár u plazů našli někde v zázemí." Anna už to nevydržela začala se smát taky. Rozhodně si užívala ten šokovaný pohled Elišky a Petry. "Náhodou a proč ne, nikdy nevíš co děláme ve volném čase." Eliška ještě chtěla něco říct, ale Anča už musela jít k sobě a Petra šla s ní a tak zůstala jen s mámou. "Mami přece mi nechceš říct, že to ti dva vážně už zkusili." "Neříkám naprosto nic, ale řekněme, že by mě to vůbec nepřekvapilo. Mimochodem Anna byla ráno trochu mimo, ale teď se zdála v pohodě." "No myslím, že jak nám říkala, že zkouší zjistit víc o její minulosti tak možná něco našli, nebo právě, že nenašli nic." Anežka pokývala hlavou na souhlas. Dana jim říkala, že nikdy nic nenašli a tak možná se Anna jen musí smířit s tím, že to teď tak taky dopadlo.

Láska a jiná tajemství Kde žijí příběhy. Začni objevovat