Láska a jiná tajemství

56. Příprava setkání

Nakonec se všem v zázemí podařilo tak nějak uklidnit a Alena si i s Annou trošku pomohla makeupem, aby nebylo vidět, že brečely. "Minimálně to zítra Monice vysvětlím, ona je v pohodě s tím, že jí to zatím nemůžu říct. No jenže, si tak nějak dělá o mě starosti." "Šárka a Štefan jsou na tom úplně stejně a vážně děkuju, že jsi to zítra vzala na sebe." Hele za ty všechny roky je tohle první věc co jsi po mě, vlastně po někom z nás chtěl, takže kušuj." Eduard se smíchem poslouchal jak se ti dva škádlí, měli úžasný kamarádský vztah. Alena mu taky před pár dny, když ho tak trochu na tajno vedla do zoo, aby mohl Annu vidět přiznala, že by to klidně tajila měsíc jen, aby Adamovi vynahradila co pro ní i všechny z jednotky kdy udělal. Takže byl ten správný čas na něco co měl sebou. "Aleno, něco pro vás mám, tedy vlastně i pro Moniku. Berte to jako díky za pomoc jak s pátráním tak hlavně za ty poslední dny." Adam sledoval jak si Alena vzala obálku a podívala se dovnitř. Věděl přesně co uvnitř je, protože ho Eduard ráno poprosil o radu. "To přeci, ale to nebylo potřeba. No bezva zase budu brečet." Alena objala Eduarda a pořád byla v šoku, protože v obálce byl poukaz do jednoho z nejluxusnější pražských hotelů na prodloužený víkend s kompletním servisem. "Zasloužíš si to a já taky moc za všechno děkuju." Alena nakonec ještě všechny objala a pak zmizela.

Eduard si ještě pořád užíval ten nepopsatelný pocit z toho, že má konečně zpátky svoji dceru. Měl už jí pár dní, ale teď to bylo oficiální a oni tak mohli přejít k další části jejich plánu. Byl totiž čas to oznámit rodinám. "Eduarde jak myslíš, že to bude nejlepší udělat s tím pozváním?" Adam s Eduardem už mluvil a vymysleli večeři u Novotných. "Tvého dědu pozvu teď osobně, protože to bude nejlepší. Už u nás mockrát byl a ty koneckonců taky, takže to nikomu nepřijde divné a Dana a Lubor jsou díky Anně naprosto jasní další hosté. Vždycky totiž bude Dana tvoje rodina a já jí nikdy nebudu dostatečně vděčný za lásku a péči o tebe holčičko." Anna začala zase plakat a schoulila se do tátovi náruče, zároveň ale ani nepustila Adamovu ruku. "Já pak za nimi odpoledne zajdu a ten zítřek domluvím, oni si taky oba dělají starosti. Zatím tedy všichni tak nějak čekají, že jsme nic nezjistili a, že jsem trochu mimo, protože musíme to pátrání ukončit. " " Anička má pravdu a vlastně nám to tak trochu hraje do karet, že nic netuší. Jo mluvil jsem s Richardem a bude taky na té večeři u Štefana, takže kdyby bylo potřeba je ve vile brzo. " " Dobře Adame, to je moc dobře, prostě pro jistotu a navíc jsem rád, že mu to taky Alena řekne."

Eduard se nakonec ne zrovna rád rozloučil s dcerou a s Adamem a šel najít Josefa, aby ho pozval na zítra do vily na večeři. Dneska ráno řekl Alici i mámě, že zítra budou mít hosty a když zmínil Josefa tak je potěšil. Bylo až roztomilé jak Alice začala zjišťovat, jestli dorazí i Adam s Aničkou. Málem se neudržel a málem už jí to řekl. Musel rychle odejít do pracovny a tam se snažil uklidnit, protože i na něm už to čekání zanechávalo stopy. Nakonec všechno zvládl v klidu potvrdit a říct, že o jídlo se postará firma. Všechno dovezou a oni si to pak už naservírují sami. Josefa našel jako vždy při provádění nové skupiny návštěvníků a tak si ho na chvilku stáhl stranou. "Josefe jen na chvilku, omlouvám se za vyrušení, ale zítra s tebou počítáme ve vile na večeři." "Dobře, přijdu moc rád. Eduarde je všechno v pořádku?" "V tom nejlepším, tak se uvidíme zítra." Josef se po něm ještě podíval a nechápal co se tady poslední dobou děje. Anna se dala v zázemí pokud možno do kupy a vrátila se k Adamovi. Seděl za stolem a tak si mu sedla na klín a chvilku si užívala líbání s ním. "Lásko, jsi v pořádku? Nechceš třeba zůstat zítra doma?" "Ne miláčku, tam by to bylo jen horší, já vím, že se nemám čeho bát, ale zároveň se toho hodně bojím."

Adam se na Annu usmál a pohladil jí po tváři a šetřel zbloudilou slzu. "Já tam budu s tebou a Eduard taky, neboj se, všechno bude v pořádku." "Když budeš se mnou nemusím se bát vůbec ničeho, jsi můj ochránce a já tě miluju." "Taky tě miluju a děkuju osudu, že nám tohle všechno dopřál." Nakonec přeci jen museli jít pracovat a Anna se po obědě vydala za Danou a Luborem. Klasicky byli u něj v kanceláři a obědvali tam. Informaci, že mají zítra přijet do vily Novotných na večeři vzali trochu rozpačitě, ale jak předem počítali tak souhlasili. Prostě se spokojili s tím jak jim to vysvětlila a dál nepátrali. Josef k Novotným chodil často a kdyby Adam chtěl tak taky, jenže ten se dřív hodně vymlouvat na práci. "Mám vzít sebou i svoje nejbližší a to jste vy dva, takže zítra v kolem páté se tam uvidíme." "Dobře holčičko, tak se budeme těšit." Anna vyšla na chodbu a chvilku tam zůstala stát. Tohle byla doslova horská dráha emocí a ona musela vynaložit veškerou sílu, aby to ustála. Naštěstí měla Adama a ten byl její oporou, byl láska jejího života a díky tomu, že to nevzdal teď měla svoji rodinu. Snad to zítra všichni přijmou přesně tak jak si táta myslí. Později odpoledne už jen Adam dostal zprávu, že Raul i Ed přijdou. Příprava setkání byla u konce a už zbývalo jen zítra odhalit celou pravdu o Sidonii Anně Novotné.