Láska a jiná tajemství

29. Nová expozice

Anežka stála v předsálí vodních světů a pozorovala Annu a Adama jak zařizují nové terárium severní Afriky. Adam si s jeho plánováním dal opravdu hodně práce a návrh vylepšoval skoro rok. Získal pro něj několik nových druhů a teď čekali v zázemí až se sem budou moc přestěhovat. Pozorovala jak jsou ti dva sehraní a dělalo jí to radost. Posledních čtrnáct dní pracovali spolu a jejich vztah byl den ode dne lepší. Dana se zotavovala a s Luborem jim to skvěle klapalo, už se tu byla i v týdnu podívat. Teď si všimla Alice Novotné. "Alice dobrý den, jak se máte?" "Děkuju Anežko, moc dobře. Eliška říkala, že už se nová expozice zařizuje a tak mě to zajímalo." "Začali včera a jde to dobře, na konci měsíce už se nastěhují zvířata." "Musím říct, že je to úžasné." Alice se s Anežkou rozloučila, protože ta musela jít a ona se ještě dívala do nové expozice. Musela si přiznat, že sem teď chodila mnohem radši než dřív. Pořád úplně nechápala proč jí to k Anně tak táhne, ale možná se konečně přestala bát děvčat jejího věku. Její lékař si to myslel, mluvila s ním teď v týdnu, oblíbila si ho. Před pár lety její dlouholetý psycholog skončil a ona si nevěřila, že to sama zvládne a tehdy se díky Adamovi dostala k doktoru Vyšermovi. Teď se ještě naposledy podívala na Annu, která se zrovna zářivě usmála na Adama a vydala se domů.

Adam si užíval čas, který s Annou trávil i v práci. Včera večer byl cvičit a i Štefan si ho dobíral, že teď má alespoň dobrý důvod proč tak často nechodí. Šli pak ještě na pivo, ale i tak na něj Anna čekala a jeho to strašně potěšilo. Tak moc si užíval, že se má domů ke komu vracet. Byla jeho spřízněná duše a on stále děkoval osudu, že sem přijela a vstoupila do jeho života. Práce na nové expozici pokračovala skvěle a on si během ní všiml Alice Novotné. Chvilku je pozorovala a pak mluvila s Anežkou, čeho si opravdu všiml bylo, že se zdála mnohem veselejší než jak jí znával. Vlastně se nikdy neptal přímo jí nebo Eduarda, ale věděl, že tragicky přišli o dceru, to mu kdysi svěřil děda. Na základě toho jí, když bylo potřeba doporučil svého psychologa ke kterému do házel nejen on, ale i Alena a Štefan, všichni potřebovali pomoct po návratu z Afghánistánu. Museli zpracovat co se tam stalo a jak teroristický útok na jednotku poznamenal jejich životy. Sice všichni přežili, ale bylo to hodně ošklivé. Teď přestal vzpomínat a pomohl Anně zpátky do zázemí a neodolal si jí nepřitáhnout do náručí.

Anna si užívala stavbu nové expozice a práci s Adamem. Když pro dnešek skončili tak jí pomohl do zázemí a ona se okamžitě ocitla v jeho náručí. Teď stála opěrná o zeď a nechala se líbat, taky měl Adam na zádech ruku pod jejím tričkem. Určitě by ještě chvilku pokračovali, jenže je přerušilo decentní zakašlaní a pobavená slova Anežky. "Mládeži, pokud chcete soukromí zkuste svoje zázemí." "Nojo přiznávám, že moc sebekobtroly teď nemám." Adama vlastně ani nepřekvapilo, že je někdo nachytal. Spíš bylo štěstí, že se to nestávalo pravidelně, naštěstí Anička si z toho nic nedělala. "Adam má pravdu já na tom jsem stejně, ale ty jsi asi něco potřebovala." "Pak si zase dělejte co je libo, ale potřebuju na chvilku Adama na pomoc u zeber." "Jasně hned jdu." Anežka sledovala jak dal Adam ještě Anně pusu a pak s ní odešel. Oni byli tak úžasní, když byli spolu, ta láska byla doslova hmatatelná. "Vážně jsem vás nechtěla rušit." "Nemáš proč se omlouvat, to bych se měl omluvit spíš já, ale prostě..." "Adame nic mi nemusíš vysvětlovat, vlastně vůbec nikomu. Svoji práci děláte oba skvěle, s expozicí jste dokonce v předstihu a pokud se chvilku věnujete sobě tak je to v pořádku." Adam viděl jak ho Anežka obdařila zářivým úsměvem.

Anna psala chovatelské deníky a taky přemýšlela nad následujícím víkendem. Budou u Adama, protože Dana jede s Luborem na víkend do wellnes hotelu. Lékař jí to dovolil a tak jim nic nestálo v cestě. Noha se jí hojila skvěle a její vztah s Luborem taky vzkvétal. Lubor u nich trávil hodně času, přeci jen jeho garsonka moc velká nebyla a ona s Adamem střídali bydlení u ní a u něj. Zrovna včera jí napadlo, že pokud vztah Dany a Lubora bude dál tak vážný jako teď, tak možná ona sama bude muset přemýšlet jak dál s bydlením. Dům teď měl dvě jednotky, ale pár malých úprav a zase z něj může být pohodlný dům i pro rodinu. Dole se zruší příčka a zvětší se obývák s kuchyní. U ní nahoře se jen odstraní malá kuchyň a vznikne zpátky velká ložnice a k ní zůstanou dva stávají pokoje. Tehdy to Dana chtěla rozdělit definitivně, ale ona jí přesvědčila, aby si tu možnost jednoduchého návratu k původnímu rozložení nechala. Moc by si přála, aby osud dopřál Daně ještě miminko. Adam se vrátil do zázemí a chvilku ode dveří sledoval Aničku, zdála se mu zamyšlená. Takže si došel sednout na stůl k ní a dal jí pořádnou pusu. "Lásko, o čem přemýšlíš, trápí tě něco?" "Jen jsem přemýšlela nad Danou a Luborem."" Budu hádat, přemýšlíš jak by to bylo, kdyby se Lubor k Daně nastěhoval." Anna vstala a objala ho, znal jí tak dobře. "Vlastně ano, ale nechám tomu čas a uvidíme jak to bude." "Anni, pokud by chtěli předělat dům na společné bydlení půjdeš ke mě, nikdy tě nenechám samotnou, vždycky tě budu chtít mít u sebe." Anna se na něj s láskou dívala a věděla, že ona sama našla pravou lásku a opravdové štěstí.