Dramione - 5 let po válce (Draco Malfoy, Hermiona Grangerová)

I'm sorry, I can't -

Na krásný páteční večer, je tu trošku delší kapitolka 🖤 a jak jsem slíbila - nebo spíše varovala - obsahuje prvky (well, nazývejme to prvky) NSFW (18+). Enjoy~

I.Lagardère

Když se ráno Hermiona začala probouzet, teprve k ní pomalu doléhaly události předchozího večera. Na tváři se jí objevil drobný úsměv. „Dobré ráno" ozvalo se vedle ní, načež teprve otevřela oči a rozhlédla se po místnosti. Již nebyli v Dracově pracovně, ale v jeho pokoji, musel ji tedy někdy v noci přenést, aniž by ji probudil. „Dobré ráno" s těmito slovy se otočila na bok, aby mohla spatřit Draca, jak sedí na druhé polovině postele a čte si nějakou knihu.

Až teď si uvědomila, že v tomto pokoji ještě nebyla. Byl mnohem prostornější než ten její a samozřejmě i více vybavený, jistě velmi drahým a kvalitním nábytkem, žádná IKEA. Celý pokoj byl sladěn paradoxně do zelených barev s prvky černé. Vlastně, tak nějak si Hermiona i představovala, jak by mohl vypadat pokoj tohoto mladého zmijozela. „Čemu se směješ?" optal se Draco a odložil knížku, když zaslechl, jak se vedle něj hnědovláska chichotá. „Myslím, že víc zmijozelský pokoj si mít nemohl." „Hold se některé mé stránky popřít nedají." Pokrčil jen s úsměvem rameny, a nakonec si dovolil se k ní sklonit a věnovat jí drobný polibek na rty. „Doufám, že jsi se vyspala dobře." Pronesl ještě a sledoval její reakci. Nijak neuhýbala, nebo něco podobného, pouze se jí na tvářích objevil lehký ruměnec a s úsměvem mu následně přikývla. „Co bys řekla na takovou snídani do postele?" zašeptal jí u ucha tajemně když si všiml, jak se opět snaží uvelebit se pod jeho saténovými přikrývkami. V odpověď mu přišel překvapený pohled. „To – to myslíš vážně? Nebude to nějak vadit?" „Co by mělo vadit? Jsem pán domu. Můžu si dělat co chci." Obzvláště na posledních pět slov dal důraz a lišácky se na ni usmál a zavolal skřítku, které poručil, aby jim donesla snídani.

oooOOOooo

To ráno snídal Lucius sám. V klidu si listoval Denním Věštcem a jen tak v duchu přemýšlel, jak dlouho se ještě Hermiona s Dracem budou tvářit, že se nic neděje. Nebyl zase tak starý, aby byl hluchý, slepý a senilní. Naopak, přesně věděl, co všechno se v jeho domě děje, proto ho až lehce uráželo, za jakého hlupáka ho musí jeho vlastní syn považovat, když si myslí že nic neví. Dopil tedy kávu, noviny odložil na stůl a šel do své pracovny. Překvapivě, ne příliš dlouho po něm jej následovala slečna Hermiona. Po otázce, zda nemá hlad, když nebyla na snídani, zcela ztuhla, a nakonec mu řekl že jí nebylo ráno moc dobře. Unaveně vydechl a přemýšlel, jestli by se necítil líp, kdyby oním senilním starcem opravdu byl. Nad touto myšlenkou se musel znechuceně oklepat, nevěděl, kde se něco takového vzalo. Malfoyové přece nikdy nejsou senilní.

oooOOOooo

Když se blížilo k deváté hodině večerní, Hermiona se pomalu chystala na příchod Draca. Ne že by měla něco v plánu, jen chtěla prostě vypadat hezky. A – a možná i trochu svůdně - a taky sexy - a taky měla možná něco v plánu...

Už měla oblečený jakýsi úborek na spaní, který se skládal z bledě modrých černou krajkou zdobených kraťásků a stejně stylizovaného tílka. Přes to si hodila černý saténový župánek a když zaslechla zaklepání, ještě si rychle svázala vlasy do jakéhosi lehce rozcuchaného drdolu. U dveří se na chvíli ještě zastavila, aby se uklidnila, neboť začínala cítit, jak je z jeho příchodu nervózní. Zkousla sis tedy lehce ret a dveře pomalu otevřela. „Už jsem tě čeka-" slova se jí zadrhla v krku a v obličeji znatelně pobledla, když navázala oční kontakt s Malfoyem. Luciusem Malfoyem. „Oh to mi sice velmi lichotí slečno Hermiono, ale obávám se, že kvůli tomu zde nejsem." „Promiňte, nevěděla jsem že – nečekala jsem vás – vlastně nikoho-" slova z Hermiony lezla jak z chlupaté deky při čemž se snažila si svůj župan kolem sebe zamotat co nejvíc a nejlépe se do něj vlastně i úplně schovat. „No, nebudu se dlouho zdržovat, abych náhodou nezastihl vaši očekávanou návštěvu v těchto pozdních hodinách." odkašlal si a pokračoval: „Chtěl jsem vám donést jen dopis z ministerstva. Posílali dopis i mně a vypadá to, že chtěli nějaké sově ušetřit cestu tak k němu dali i dopis pro vás." Předal dívce dopis, popřál ji krásnou dobrou noc a zamířil k sobě. Opravdu poslední, co chtěl bylo, aby se teď ještě potkal s Dracem.