Dramione - 5 let po válce (Draco Malfoy, Hermiona Grangerová)

Attempt number two

Lovely NSFW part 🖤 - takže opět pro jistotou warning (ačkoli tuším jak moc se to asi dodržuje :D)
Doufám tedy, že se bude líbit <3, ač se to nezdá, tak tyhle části se píšou s větší obtíží než jiné.
PS. v době kdy tato kapitola vychází tak píši zkoušku až do půl desáté (ano, do večera), tak mi držte prosím palce, neb jsem místo učení psala nový příběh 🫡.

I.Lagardère
----

Jakmile se za Ginny zabouchly dveře, Hermiona na chvíli zvažovala své následující kroky. Vzhledem k tomu, kolik hodin bylo, předpokládala, že Draco za ní už asi nedojde, a proto přemýšlela, jestli by náhodou za ním neměla dojít ona.

Vnitřně se totiž stále cítila trošku zklamaně a nesvá z noci strávené s Dracem. A kromě toho, se jí držel i lehký pocit viny. Připadala si, že celý večer strašně zkazila, a to nejen pro Draca ale i pro sebe. Tolik po něm toužila...

Když mířila k sobě do pokoje, akorát se střetla s oním mužem, o kterém celou cestu přemýšlela. Od snídaně se viděli dnes poprvé. „Ahoj." Usmál se na ni, ona mu pozdrav opětovala a už už se nadechovala, že se zeptá, zda ho pak najde u sebe v pokoji, ale on jí předběhl. „Jdu ještě něco řešit s otcem, pak, pokud by ti to nevadilo bych za tebou přišel?" Ke konci věty značně ztišil hlas a udělal krok k ní. „Klidně bych přišla." Odpověděla mu tiše a též udělala krok blíže k němu. V tuto chvíli stáli přesně vedle sebe téměř dotýkající se rameny. „V deset?" odpověděl jí již šeptem přímo u jejího ucha. Po zádech jí přejel mráz a cítila, jak se jí na rukou vytvořila lehká husí kůže. „V deset." Potvrdila v odpověď úplně stejným způsobem. Mohla cítit jak i on se po jejích slovech lehce napnul. „Budu se těšit." Řekl nakonec po krátké odmlce a naklonil hlavu na bok tak, aby jí viděl do očí. Aby viděla tu nesnesitelnou touhu po ní, která jej právě zachvátila. To ale nebylo třeba, i kdyby neměla tu možnost mu pohled opětovat, ta atmosféra, která se kolem nich tak najednou změnila bylo, nemožné ignorovat. Oběma se jim lehce opět zrychloval dech. Hermiona se rozhodla trošku zariskovat. Chytla Malfoye za klopě jeho saka a donutila ho tak naklonit se k ní blíž. Viděli si tak přímo do očí a jejich nosy se téměř dotýkaly. „To bys měl." Zašeptala svůdně a jemně si zkousla ret. A dřív, než měl Draco možnost se rozhodnout ji políbit, odtáhla se a věnovala mu škodolibý úsměv. „Tak v deset." Prohodila ještě a nechala ho na chodbě, kde stále stál na stejném místě a hleděl jejím směrem. Jakmile se za ní zavřely dveře, i on se ušklíbl, upravil si sako, a vydal se za otcem, jako by se právě vůbec nic nestalo.

V moment, kdy za sebou hnědovláska zabouchla dveře, zhluboka se nadechla. To, co se právě stalo, vůbec, ale vůbec neplánovala. Je pravda že přemýšlela o tom, že se pokusí předchozí noc dnes nějak vynahradit, ale ještě se pro to nestihla plně rozhodnout – nebyla si jistá. Ale pak, když ho zahlédla na chodbě, všechno se seběhlo tak rychle. Vůbec nepřemýšlela a prostě jen jednala, jak to cítila. Takže to vypadá, že její unáhlené já již zpečetilo její osud. Ano, sama nevěřila že si to říká, ale vskutku, dnes večer svede samotného Draca Malfoye a rozhodně z toho nevycouvá.

Šla si ti tedy napustit vanu, plánovala se upravit co nejlíp jen mohla. Připravila si jedno její oblíbené a velmi příjemně vonící tělové mléko a nějaké jemné olejíčky.

Překvapivě ji celá ta úprava netrvala ani zas tak dlouho, jak se trošku bála, že bude. Měla ještě deset minut, a tak se rozhodla, že se již půjde obléct do nějakého hezkého prádla. Hlavně tedy svůdného a sexy. Vybrala si nakonec černý krajkovaný set, který doplnila o černou dlouhou stuhu, kterou si svázala vlasy. Nakonec si přes sebe hodila svůj saténový župánek a vydala se na cestu do Dracových pokojů