All the young dudes - Sirius' perspective - cz překlad

Kapitola 5 - První ročník: Lektvary

Pátek 10. září 1971

Na konci prvního týdne lekcí Sirius rozbil okno, ztratil sovu a naučil se novou kletbu, laskavost jeho sestřenice Narcissy.

Samotné lekce byly z velké části nudné - všechny byly úvodní a většina profesorů se věnovala pouze informacím, které již byly nalezeny v nastavených textech. Pár zadaných domácích úkolů, ale všechno to byly z velké části jednoduché věci, které se daly zkopírovat téměř přímo z jejich knih.

Historie magie byla nejhorší - profesor Binns celou dobu hučel a prakticky recitoval úvod z Dějin magie. Sirius měl pocit, jako by se chystal lézt po stěnách, než to skončilo; přes léto už přečetl celou knihu.

Přeměňování bylo o něco lepší, ale stále zklamání. Byl to předmět, na který se Sirius nejvíc těšil, ale profesorka McGonagallová řekla, že první týden nebudou dělat žádná kouzla, pouze číst a dělat domácí úkoly, aby změřili úroveň jejich schopností. Sirius rád četl, ale myslel si, že se přijel do Bradavic naučit magii.

Ve Formulích konečně dostali do ruky hůlky, ale pouze levitovali šišky. Sirius byl trochu překvapený, že jedna z mudlovských studentek, Lily, byla první, která kouzlo zvládla a zvedla svou šišku tři stopy ze stolu. Brzy ji však následoval a do práce s hůlkou přidal rozmach, aby jeho vzlet a otáčky nabraly vrcholu - jen aby se ujistil, že nebude pozadu. To mírně selhalo, když se šiška otočila tak rychle, že proletěla vzduchem a rozbila okno, ale James zaječel smíchy a Sirius se jen ušklíbl a pokrčil rameny, jako by to měl v úmyslu udělat. Ani Peter, ani James - ani Remus - nedokázali levitovat svými šiškami a Sirius byl soukromě na sebe docela hrdý.

Jediný další předmět, který byl alespoň trochu praktický, byly lektvary, kvůli kterým byl Sirius zděšen, když zjistil, že je sdílejí se Zmijozelem. Záměrně se vyhýbal všem zmijozelským studentům - včetně svých sestřenic - a jeho srdce se trochu zrychlilo pokaždé, když viděl záblesk zeleně v chodbách. Bylo to hloupé, ale nebyl si jistý, jak to zastavit.

Aby toho nebylo málo, profesor Křiklan byl dráždivě žoviální muž, který trval na tom, že ke své roli přidá průběžný komentář. Samozřejmě měl co říct, když uviděl Siriusovo jméno.

„Blacku, Siriusi - aha, tady jsi! Jsem docela překvapený rozřazováním, chlapče, docela překvapen! Od té doby, co jsem začal učit, mám u sebe v koleji všechny Blacky! Neber si to osobně, mladý Siriusi, ale budu očekávat velké věci!"

Sirius na sobě cítil pohledy svých spolužáků, když Křiklan oznamoval, jak zahanbil svou rodinu celé místnosti. Pokud existovala nějaká naděje, že někteří ze studentů možná nevěděli o tom, jak porušil Blackovskou tradici, byla teď pryč. 500 let a ty to zničíš. Dokonce i Andromeda byla ve Zmijozelu.

Křiklan pokračoval ve vyvolávání jmen, jako by právě neřekl tu nejvíc umrtvující možnou věc všem Siriusovým spolužákům.

„Potter a Pettigrew, co? No, dobře, spolu s panem Blackem tady má tato třída docela dobrý rodokmen, že?"

Slizký starý hajzl, pomyslel si Sirius, mluvit o jejich "rodokmenu". Na večírcích Siriusovi nepříjemně připomínal jeho rodiče.

„Ukažte... Lupin! Znal jsem tvého otce; ne jeden z mých, ale zatraceně dobrý duelista. Ošklivý obchod..."

Na to Sirius zamrkal a otočil se, aby se podíval na Remuse - spolu se zbytkem třídy. Většina jejich ročníku už věděla, že jeho otec byl čaroděj, ale vyrůstal s mudly v dětském domově (Sirius si stále nebyl zcela jistý, co to přesně znamená). Ale zdálo se, že Remus neměl ochotu sdílet něco dalšího o své minulosti.