All the young dudes - Sirius' perspective - cz překlad

Kapitola 6 - První ročník: Pomsta

Regulus mu neodepsal.

Sirius celý týden čekal na dopis, ale nic nepřicházelo. Ještě horší než to - jeho sova se nikdy nevrátila; po několika dnech se složil a zeptal se Narcissy, která se ušklíbla a řekla mu, že byla zabavena. Sirius se snažil nedělat si starosti, ale měl pocit, jako by měl v žaludku kámen. Stále častěji se mu myšlenky zatoulaly zpět k Regovi a přemýšlel, jak se jeho bratrovi daří...

Řešením samozřejmě bylo zaměstnat jeho mysl neustále jinými věcmi. Uzavřel sázky s Jamesem o to, kdo první dokončí svůj domácí úkol. Hrál s Peterem šachy, znovu a znovu, až nakonec vyhrál. Sledoval Remuse, který s nimi konečně začal trávit čas a snažil se přijít na ta podivná chlapcova tajemství.

V neděli večer byla Siriusovým rozptýlením jejich esej o přeměňování pro McGonagallovou. Čtrnáct palců pergamenu - James a Sirius se předháněli, kdo by mohl dokončit svůj první (Sirius), zatímco Peter se zoufale snažil držet krok. Remus se jen uvolnil v plyšových křeslech nebelvírské společenské místnosti a všechny je pozoroval, jako by se nemohl obtěžovat něčím tak hloupým, jako je domácí úkol.

,,Takže," řekl James a odložil brk, ,,jak je dostaneme zpět?"

,,Získat koho zpět?" Zeptal se Peter. Prohledával své poznámky a hledal stránku, kterou předtím omylem srazil loktem na podlahu, aniž by si to uvědomil. Sirius si povzdechl a schoval se pod stůl.

,,Zmijozelské." James zasyčel: ,,Drž se, Pete."

Peter zašeptal a zněl ustaraně: ,,Ne všechny ze Zmijozelu, jen Snapea a Mulcibera, že?"

Sirius pod stolem obrátil oči v sloup.
,,Všechny," řekl pevně, posadil se a předložil kus pergamenu, ,,Tohle jsi hledal?"

,,Dík!" Petr to popadl, s úlevou: „Už jsem skoro skončil..."

,,Už jsi to udělal, Lupine?" zeptal se Sirius nenuceně a rozhlédl se. Remus nechal svou knihu otevřenou na stole, ale ani jednou se na ni nepodíval. Ve skutečnosti si Sirius v průběhu týdne všiml, že se Remus nikdy nedíval do jeho knih. Zdálo se, že všichni ostatní zapomněli na Mulciberovu poznámku o čtení, ale Sirius ne.

,,Ne," pokrčil Remus nonšalantně rameny, ,,Nebudu se s tím obtěžovat."

Sirius se zamračil. To nemůže být pravda, že? ,,Dej nám vědět, pokud potřebuješ pomoc."

,,Můžeš opsat ten můj, jestli chceš." řekl James nápomocně a odstrčil svoji esej přes stůl. Sirius sledoval, jak se Remus snaží potlačit podráždění - čelist se mu sevřela a obočí se mírně svraštilo.

,,Jsem v pořádku. Nejsem hloupý."

,,Nikdo neřekl, že jsi." odpověděl James a tvářil se, jako by neslyšel kousnutí v Remusově tónu. Sirius pokračoval ve studiu Remusova výrazu; celý obličej měl zastřený. Na opěrce křesla měl zaťatou pěst. Sirius si vzpomněl, jak se vrhl přes stůl s lektvary, aby praštil Snapea.

Když Sirius vzhlédl, jejich oči se setkaly. Remus se krátce nadechl, uvolnil pěst a řekl:

,,Mohli bychom jim dát do postelí svědící prášek." Zdálo se, že touží změnit téma, ,,Nebo na jejich oblečení... kdybychom mohli zjistit, kdo pere prádlo."

Zjistit, kdo pere? Sirius zamrkal. Copak Remus nevěděl o domácích skřítcích? Než se stačil zeptat, James odpověděl, zamyšleně žvýkal brk a řekl:

,,Líbí se mi to." Pauza a pak, ,,Má někdo svědící prášek?"

Všichni tři zavrtěli hlavami.

,,Mohl bych si něco objednat u Taškáře." navrhl Sirius. ,,Pokud mi dovolíš půjčit si tvoji sovu, Jamesi, máma po zařazování zabavila moji." Srdce se mu zrychlilo, když to řekl - nebyl si jistý, proč měl pocit, že něco přiznává. Celá škola věděla, že teď je rodinným zklamáním on.