All the young dudes - Sirius' perspective - cz překlad

Kapitola 18 - První ročník: Zkoušky

Jamesovy narozeniny přišly jen o několik týdnů později, a přestože se zdálo, že jejich vrstevníci méně tolerantní k dalšímu kolu pobertovských hlučných dovádění, nikdo nemohl zazlívat Nebelvírskému zlatému chlapci ani trochu oslavy narozenin. Jeho radostné sebevědomí a pověst de facto vůdce pobertů udělaly z Pottera něco jako celebritu už v prvních letech, a dokonce i mezi staršími studenty byl oblíbený pro svůj smysl pro humor a působivý talent v magii.

S kýmkoli jiným by jim popularita mohla stoupnout do hlavy. Ale ačkoliv James jistě měl ego, zdálo se, že jeho růst jen posílil jeho ostrý smysl pro dobro a zlo; co mu chybělo v pokoře, vynahradil opravdovou laskavostí a touhou pomáhat druhým. Takže i když dvakrát za měsíc bylo trochu moc, stále se jim podařilo rozezpívat většinu jídelny během jejich opakovaného ztvárnění „Happy Birthday“ a Sirius strávil hodinu na famfrpálovém hřišti s některými ze současných členů nebelvírského týmu. James byl tak nadšený, že byste si mysleli, že byl pozván, aby hrál v samotné lize.

Když se však březen chýlil ke konci, Sirius zjistil, že ho zaměstnává něco mnohem nudnějšího než plánování večírků: zkoušky. Celá škola vybičovala do šílenství a nenašli jste jediný kout hradu, kde by nebyli studenti, kteří by zběsile opakovali.

James se vrhl do revize s pevným odhodláním, které použil při jakémkoliv úsilí, což samozřejmě znamenalo, že se Sirius musel také připojit. Bylo mu úplně jedno, jestli ho James předčí, pokud jde o domácí úkoly, ale zkoušky byly úplně něco jiného. Sirius měl radost z toho, že přeměnil jejich opakování na soutěž a uzavíral sázky s Jamesem o to, kdo získá nejlepší známky.

Remus se připojil na jejich studijní sezení, ale odmítl se nechat strhnout do jakýchkoli soutěží. Na rozdíl od většiny studentů se zdálo, že necítil vůbec žádný tlak, pokud jde o jeho známky, zjevně spokojený se svou schopností jednoduše projít třídou. Sirius si soukromě myslel, že Remus by mohl dát jemu i Jamesovi zabrat, kdyby se trochu víc uplatnil, ale nehodlal svého kamaráda nutit, aby se více učil, když se konečně zdálo, že polevuje na vzpurné fázi, která mu zabrala tolik času. 

Petr byl naopak pod docela velkým tlakem. Vzhledem k tomu, že jeho sestra utekla na mudlovskou univerzitu – což byl skandál impozantních rozměrů v kouzelnické komunitě – bylo zřejmě na něm, aby pokračoval v rodinném odkazu. Z toho, co Sirius pochopil, byli Peterovi rodiče společenští horolezci, kteří silně cítili, že na jejich krevním stavu by mělo záležet víc než tomu bylo – i když by to samozřejmě nikdy neřekli přímo. Bohužel, Pettigrewové se chlubili čistotou krve, chyběla jim moc, což je často nechávalo na okraji vyšší společnosti.

Sirius se za něj mohl cítit špatně, až na to, že mu připadalo směšné tahání společenských horolezců v kouzelnických kruzích, a nechápal, proč se Peter tak moc snažil potěšit své rodiče. Jelikož byl vždy na vrcholu kouzelnického potravního řetězce, Sirius si nemyslel, že to bylo všechno, co bylo důležité a moc ho nebavilo snažit se pochopit, proč by to mohl chtít někdo jiný. Také Peter byl kvůli té věci neuvěřitelně nepříjemný.

,,Kolik potřebujeme, abychom prošli ročníkem?" Ptal se zoufale alespoň čtyřikrát denně.

,,Petere, uklidni se," konejšil by ho James, ,,budeš v pořádku; teď znáš celou teorii pozpátku, jen ji uvádíš do praxe.“

Sirius se zdržel protočení očima, ale jakmile byli ostatní z doslechu, naklonil se a zašeptal Remusovi:

,,Nevyčítám mu, že je trochu cukavý. V rodině Pettigrewů bylo nejméně dvanáct motáků – a to je jen v tomto století.“

,,Motáků?"        

,Nemagičtí kouzelníci," vysvětlil Sirius, ,,Víš, jak mají mudlovské rodiny někdy kouzelné děti? Funguje to i jinak – nikdo o tom nemluví moc rád. Můj pra prastrýc měl ve skutečnosti šílenou teorii, že si mudlové vyměňují své děti s našimi, aby mohli infiltrovat kouzelnický svět. Zřejmě totální blbec."