Kapitola 8 - První ročník: Tajemství

107 12 2
                                    

Pátek 17. září 1971

Jamesova sova se vrátila s prázdnýma rukama (s prázdnými drápy?), dokonce ani útržek papíru přivázaný k noze. Sirius se snažil nedat najevo, jak moc ho to rozrušilo. Reg ho určitě neignoroval - jejich rodiče pravděpodobně zakázali Siriusovu bratrovi psát mu, což byl další trest za jeho neúspěšné rozřazování. Ale tento směr myšlenek nezlepšil Siriuse, protože ho jen přiměla přemýšlet, jak se má Reg a jestli je sám v pořádku.

Bylo to poprvé v životě každého z nich, co byli chlapci odděleni (no, kromě jednoho roku, kdy byl Sirius ještě dítě, předtím, než se Reg narodil, a on si nic z toho nepamatoval), a dokonce i v Bradavicích, obklopený dalšími studenty, Sirius postrádal svého bratra. Uvědomil si, že přemýšlí o vtipu, který slyšel a který by se Regovi obzvlášť líbil, nebo o tom, jak by se Reg mohl bát, kdyby slyšel zvěsti o příšeře skryté v hradu. Jeho bratříček byl vždycky tak trochu plačtivé miminko. Někdy, když ležel v noci sám ve své posteli, si Sirius vzpomínal, jak když byli s Regem malí, vplížili se do svých pokojů a šeptali si, dokud vedle sebe neusnuli. V těch nocích se Sirius cítil prázdný osamělostí, dokonce obklopený třemi dalšími chlapci.

Takže i když se snažil to skrýt, Sirius byl celý den v kyselé náladě. Nikdy nebyl ve svých emocích příliš jemný - ráno na Petera vyštěkl a dokonce i na Jamese byl střízlivý. Zdálo se, že Remus vycítil jeho špatnou náladu a vyhýbal se mu, během jejich vyučování sotva řekl Siriusovi dvě slova a nakonec je nechal pro další ze svých trestů.

Konečně, po obzvláště posměšné poznámce směrem k Peterovi během hry Řachavého Petra, měl James dost.

,,Ach, buď se chovej hezky, nebo nám řekni, co tě trápí, ale nemůžeš celý víkend trucovat!" Slova byla vyslovena pevně, i když Sirius měl pocit, že se James snažil nebýt příliš tvrdý.

Přesto to bodlo. Sirius si povzdechl, bylo mu to velmi líto - nejprve s ním jeho vlastní bratr odmítl mluvit a teď to chtěl James!

,,Fajn," vstal rozzlobeně, ,,tak se naštvu!" Vtrhl do jejich pokoje a čekal, až za ním James přijde - ale neudělal to.

Když se všichni chystali do postele, Sirius viděl, že byl trochu kretén, a cítil se za celou věc trapně. Řekni nám, co tě trápí, řekl James. A i když by to Peterovi rozhodně neřekl, Sirius si uvědomil, že si s někým chtěl promluvit.

Počkal ještě jednou, dokud ostatní chlapci nezapadli do postele. Když byly všechny závěsy zatažené, přešel po špičkách k Jamesovi a ostýchavě závěs odtáhl.

,,Siriusi?"

James se posadil, zamrkal a šmátral po brýlích: ,,Dobrý, kámo?"

,,Jo, promiň, ehm... nevadilo by ti, kdybych..."

,,Ano, ano, pojď dovnitř!"

Sirius nechal za sebou spadnout závěs a zavírající je vevnitř. Na okamžik se oba chlapci jen na sebe dívali. Sirius se odvrátil jako první, pohlédl dolů a nervózně si pohrával s pomačkánou přikrývkou.

,,Já jen, ehm... Jen jsem se chtěl omluvit. Za to, že jsem kretén."

,,Díky, kámo, vím, že jsi to tak nemyslel." Když se Sirius ohlédl, James se povzbudivě usmíval. Na oplátku se pokusil o slabý úsměv.

Řekni nám, co tě trápí.

,,Jen... Reg měl odepsat." Slova vyzněla trochu uspěchaně. James se zamračil.

,,Tvůj bratr?"

,,Jo. Měl napsat a - chci říct, slíbil jsem mu, že napíšu, a myslel jsem si - nikdy jsem nebyl pryč z domova, víš, a je to jen -"

All the young dudes - Sirius' perspective - cz překladKde žijí příběhy. Začni objevovat