All the young dudes - Sirius' perspective - cz překlad

Kapitola 10 - První ročník: Historie

Sobota 23. října  1971

Následující týden se mu Remus nevyhýbal, přímo tak, jako předtím. Ale postaral se o to, aby ho Sirius nikdy nenachytal samotného – vždy dával pozor, aby zůstal v přítomnosti svých kolegů Pobertů, nebo se rozhodl trávit čas v přeplněné společenské místnosti. Samozřejmě také pokračoval v potulování se sám, a zatímco se ho Sirius několikrát pokusil chytit odcházejícího, Lupin byl prostě příliš kluzký.

Takže až příští víkend ho Sirius konečně přistihl, jak sám v jejich pokoji listuje v jednom z Jamesových famfrpálových časopisů – což bylo zvláštní, protože Remus už dal jasně najevo, že ho tento sport vůbec nezajímá, když se mu ostatní kluci snažili vysvětlit, že to byla jedna z největších životních radostí.

Sirius zjistil, že přímé otázky je zřejmě to, co s Remusem funguje nejlépe, takže když klusal k posteli, řekl bez obalu: ,,Nikdy jsi se to nenaučil?"

Remus chvíli čekal, než zareaguje, ostře otočil stránku a choval se, jako by byl zcela pohlcen článkem o nejnovějších modelech tohoto měsíce.

,,Učil jsem se."

Sirius dál stál tvrdohlavě u konce postele. Článek byl každopádně zastaralý a ne příliš zajímavý, i když jste uměli číst.

Nakonec Remus rezignovaně povzdechl a zavřel časopis. ,,Učili mě," opakoval, ,,jen jsem se neučil pořádně. Když se podívám na slova, nemyslím si, že vidím to, co všichni ostatní. Nedává to žádný smysl; všechna písmena neustále poskakují a mění se. Učitelé říkali, že jsem prostě blbý.“

Sirius zamrkal a prohlížel si ho. Nikdy ho nenapadlo, že by se dva lidé mohli jen... na něco dívat a vidět dvě zcela odlišné věci. Díval se Remusovi do očí a přemýšlel, co je na nich jinak zapojeno.

,,Ale jak jsi to dělal?" Trval na svém a čekal na odpověď.

Samozřejmě, Sirius to tušil několik týdnů... ale abych byl docela upřímný, potvrzení, že Remus neumí číst, bylo pořád šok. Byl tak jasně brilantní, jak ovládal kouzla. Sirius si napůl myslel, že je příliš velký rebel na to, aby se trápil domácími úkoly.

Zdálo se, že Remuse ta otázka zarazila. ,,Dělal co?! “

„No… všechno! Všechna tvoje práce tady, v Bradavicích."

Teď se na něj Remus díval, jako by byl on blbý,

,,Siriusi, já jsem to nedělal. Pokud sis nevšiml, jsem každou noc na trestu."

Uf, byl NEMOŽNÝ. ,,No, ano, samozřejmě," mávl Sirius odmítavě rukou, ,,ale onehdy jsem tě viděl v Lektvarech - nedělal sis žádné poznámky, ani ses nepodíval do knihy nebo na tabuli a přesto připravil všechny ingredience pro léčbu vředů dokonale – Křiklan ti dal pět bodů!“

Remus zrudl a zavrtěl hlavou: ,,Ach, to bylo snadné. Křik nám v lekci předtím řekl, jak to udělat, jen jsem si na to vzpomněl.“

,,K čertu, ty tedy musíš mít skvělou paměť."

Remus jen pokrčil rameny a hledal celý svět, jako by nechápal, co je tak působivého na dokonalém uvaření lektvaru, bez jakéhokoli cvičení, poté, co mu před týdnem jednou řekli, jak to udělat.

,,Kdybys uměl číst, byl bys stejně dobrý jako já a James. Asi i lepší,“ přemítal Sirius.

Remus si odfrkl,

,,Tak skromný, Blacku."

,,No, to bys chtěl!" Sirius roztržitě zopakoval: ,,Tvoje práce s hůlkou je mnohem přirozenější, a pokud je tvoje paměť tak dobrá, jak říkáš, že je..." Na chvíli se ztratil v myšlenkách: ,,Vsadím se, že na to existuje kouzlo."