Twenty-Three

3.5K 281 10
                                    

Destiny:

V sedm ráno tam pořád stál. Měl na sobě pouze křižované tmavě modré boxerky a jeho nahá vypracovaná hruď byla vystavěna celému okolí. Rozhlédla jsem se kolem sebe a neuviděla jsem nic jiného než velké harampádí, která jsem rozhodně neměla v plánu uklízet. Zalitovala jsem člověka, který měl drhnout koberec od zaschlé krve.

Vyšla jsem z teplé postele a ze země jsem vytáhla první tričko, které mi přišlo pod ruku. Krátkými kroky jsem se dostala k Hunterovi a z levé ruky jsem mu vytrhla krabičku cigaret. Překvapeně na mě přimhouřil očima a zlostně se podíval na krabičku, kterou jsem držela v ruce.

„Dej to sem." Řekl chladně a udusil cigaretu podrážkou bot.

„A co když ne?"

„Nemám náladu na tvoje hrátky." Natáhnul ke mně ruku a já se ďábelsky zasmála. Jedním hodem jsem vyhodila jeho krabičku s jednou zbývající cigaretou z balkonu a sledovala její dopad na trávník. Pokrčila jsem nad tím rameny a opřela jsem se lokty o zábradlí. Cítil jsem na sobě propalující pohled Huntera, ale nevěnovala jsem tomu příliš velkou pozornost.

„Co se děje?" Zeptala jsem se nakonec a podívala jsem se mu do očí. Svraštěné naštvané čelo povolilo a Hunter si povzdechnul.

„Pojď dolů." Řekl a chytil mě za zápěstí. Držel mě pevněji než jednou předtím, když jsem se naštvala a poté jsem ho kopla do břicha.

***

„Cože?!" Zakřičela jsem přes celý pokoj a rozhodila jsem rukama. Dívala jsem se na čtyři zbylé členy tohoto gangu, kteří se všichni dívali jinam. Kromě Huntera, který ze mě nespustil ani jednou pohled.

Frustrovaně jsem se podívala na každého z nich. Nic neříkali a já propadala panice.

Hunter si odkašlal.

„Uklidni se. Řekneme ti o tom víc, vždyť teprve víš jenom to o tom tvým otcovi." Řekl klidně a já ho v tu chvíli nenáviděla. Napínal mě. „Říkal jsem ti o tom Rusákovi, který odprásknul mámu." Začal a já si zase sedla na otřesné černé kožené křeslo. Přikývla jsem, i když se na mě Hunter nedíval.

„Tak přesně tenhle zmetek měl gang a ten se najednou dal dohromady. A víš co si nachystali? Odvetu!" Vysvětloval a máchal kolem sebe pěstí a bylo to zároveň poprvé, kdy jsem ho viděla tak rozzuřeného a vražedného.

„A chceš mi říct, že vám podstrčili to, že je tvoje matka naživu a zároveň unesli mojí matku a chtějí za to peníze a mou smrt? Odkdy jsem do toho zatraceně zamotaná já?!" Panikařila jsem a několika hlasitými kroky jsem se ocitla u Huntera se založenými rukami na bocích.

„Jeho syn, který vede náš gang zjistil náš vztah, jenže nevěděl, že byl falešný a teď jde proti tobě, protože nemá koule na to se postavit mě." Odpověděl a ušklíbnul se na mě.

„Jak můžeš v týhle chvíli ještě dělat nevtipné poznámky?!"

„To není poznámka, ale pravda. Nevěřím jim." Přidal se Ryan.

„Je nemožné, aby byla naživu." Vydechl Jones.

„O to ani tak nejde. Já jenom jsem dost mimo. Slyšel jsem ji. Po těch několika letech. Byl to její hlas. Byla to ona." Řekl Hunter a já se na něj vážně podíval. Skenovala jsem jeho výraz, abych rozeznala nějaké emoce. Jeho pěst, už nebyla pevně sevřená, že byly vidět bílé klouby, ale jeho obličej. Jeho tvář vyměkla a já v tom okamžiku poznala, že je to jeho slabé místo. Jeho maminka. 

Target (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat