až zase přijdeš
prosit o pár doteků
až se zas naleješ
z malý vůle
nebo ze vzteku
nechám tě vybrečet
na svým znalým rameni
abys věděl
že v tom tkví všechna znamení
neprosím o nic
a už vůbec ne o lásku
mám jen svůj úděl
na tenkým provázku
a táhnu ho za sebou
už celou věčnost.
budu ti vrbou
pruhem světla ve tmě
ukážu ti cestu
a naučím tě žít
a ty můžeš zase pít
a házet kostkou
furt to stejný číslo
ale věř mi
že svět znám
a že pro tebe je v něm místo
hřejivý a plný dobra
mnohem lepší
než který sis vybral
a já ti ho ukážu
a ty konečně pochopíš
že med jen nemažu
že já tě zachráním
že já ti pomůžu
nic víc.
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
