ta nejtěžší z cest
tlí za mnou
a dává mi své sbohem
s úklonou jí mávám
a děkuju
za každý krok
chodidla krvavé
z ostrých hran lekcí
šrámy
a mok
a kusy mrtvé kůže
nuže...
co dál?
nemám sbaleno nic
a přesto mi to stačí
protože
uvnitř mne
je celý svět
veškeré bohatství
nekonečno vět
moudro
to všechno mě teď s teplem tlačí
už ani krok zpět
a já jdu dál
nevím kam
ale poprvé
se nechci ptát
jsem volná.
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
