city už dávno jsou mi cizí
jen empatie
a lítost
pomáhá mi vyjít
ale oploštělost mizí
každou další chvílí
a myslím
že přestávám se bát
už vím
že ve strachu
že v bolestivém nachu
nevydržím stát
že nemůžu utýct
jako pokaždé
když cítím měkkost mechu
je čas jít
ne běžet
je čas zbožňovat
ne ležet
a je čas
smrti servat otěže
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poésietřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
