děkuju ti
ty snůško neznáma
ty krátká chvíle
s melodií řeky
děkuju ti
za ty vzteky
za prolíbaný míle
za to
že cítím se jak dáma
a ne jak děcko
co neuteče z pokoje
krásně tě nesnáším
a odporně ti vděčím
za každou malou část
kterou vtiskl si mi do kůže
když tě chci
tak ječím
anebo mlčím
a v myšlenkách klečím
pod vším tím jedem
a když tě nechci
budu vstřícná
a budu se usmívat
v ochotě ti pomoct
jsme úplně jiní
a štveme se navzájem
že ač já chci vyspělost
a ty zase vůli
stejně pak ve tmě
hledáme sebe
tu teplou půli
bez níž by rána
nebyla dost.
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
