a život jde dál
a cesta se klikatí
přesto
že vpitý pal
snáz zdolává hradby
co se ve snech klátí
a zvěstí další lekce
slova jsou domovem
i když na čas mě opustila
i když rozbilo se všechno
co bývalo známé
a plnilo sekce
se záznamy iluzí
život jde dál
a někdy půjde hladce
jindy připomene časy
kdy každý krok měl záhyb
kdy lámaly se vlasy
a nebylo kam jít
věž za věží padá
stěny starého se boří
a já v slzách ztrápeného vděku
tisknu dlaně na prsa
a v kleku
líbám vše
co v konci shoří
tiše hladím skutečnost
tu
že nejsem sama
a zavírám víčka
pro přítomnost výšin
jako dáma
co už ví
že otřesy
pro další život zbrojí
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
