plameny lížou
to donesený bezpečí
který vmetl si mi prudce do tváře
a já se nechám
zní mi to správně
když seš nade mnou
s tím tmavým závojem
zní mi to správně
ale správný to není
a možná proto
nechám se hřát
proč ses sklonil?
proč jsi zlomil hráz?
kdybys byl v ústupu
mohli jsme si přát
třeba dál tu vůli
a třeba dál tu iluzi
neměl si mě líbat
když jsme byli ještě nazí
před skutečnem.
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Poetrytřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
