stala jsem se vším
po čem jsem vždy toužila
silou dálek
neúnavným pěším
a hlavně ženou
jsem spravedlnost
co pluje davem
a hlavu drží zpříma
i v sedě
i na kolenou
jsem hrdá
ale hojím rány
tam
kde neměly být vryty
na ramenou havrany
a v očích plamen
který pobízí mě vpřed
krok mám jistý
v ústech břity
ale už netřesu se v děsu
stala jsem se ženou
co pravdu zná
nebojí se jí
a vidí v ní krásu
která posouvá vůz
lidskýho maření
ČTEŠ
...A ZBYLO JEN TEPLO
Puisitřetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.
