The clan / Stray Kids

Kapitola: 13

Údolí věčné tmy

Uběhly dva ubohé dny. Teplota přes noc klesla až o tři stupně pod nulu a z nebe se snesly první sněhové vločky. Smíšená parta byla nucena se přesunout pod ochranu mohutných stromů, dál od ledového jezera.

Ryšavý vlk ve svém nose cítil přicházející mrazivé problémy. Znepokojivě švihl ocasem a s kořistí se vrátil k partě. Když z pár set metrů zahlédl provizorní stan, sklopil uši. Onen příbytek jim nebude stačit. Odložil kořist na zem a proměnil se. Oblékl se. "Jak jsou na tom?" Optal se hnědovlasého se spálenýma rukama, jakmile vkročil do stanu.

Seungmin vlkovi věnoval jen letmý pohled. Snažil se zahřát neznámého chlapce. "No musím říct, že by na tom byli oba o dost lépe kdybychom tu netrčeli ve stanu na mokré studené půdě." Ulítne Minniemu malinko jízlivosti. Už třetí noc za sebou pořádně nespal. Potýkal se s velkou únavou. Frustrovaně si prohrábne své hnědé mastné vlasy a krátkým pohledem zavadí o tichého vlka, který mu dával prostor na své vyjádření.

"Nevím jak ho mám zahřát, teplota mu hodně klesá, jestli prochladne, nemusí se už vzbudit." Koukne utrápeně do ohně. "Minho celou tuto situaci zvládá mnohem lépe, ale to nejspíš bude tím....že je.." Zbytek věty spíše spolkne.

"Že je vlk." Dodá Chan a přikročí k Seungminovi blíže. "Jsi hodně unavený." Odtáhne Minnieho od Jisungova těla. "Lehni si k ohni, já ho zkusím zahřát." Odvětí a vezme si drobné tělo do náruče.

Seungmin si opět prohlédne vlka zaujatým pohledem, ale v ničem mu nebrání. "Od kdy víš, že je tvůj kamarád vlk?" Zeptá se hnědovlasého hocha, když si konečně drobnější lehl k ohni. Seungmin mu totiž nepřipadal nijak v rozporu s jeho kamarádem. Zato na Jeonginovi bylo vidět, že Minhovo tajemství ho stále tíží.

Seungmin se zahledí do divokých plamenů. "Vím to už hodně dlouho, možná od chvíle, kdy jsme se začali přátelit." Odpoví mu a zkontrolujte Jisunga pohledem.

"Zabal mu nohy a ramena do deky." Pokyne mu, přitom si tiše zívne. Chan chlapce zabalí tak jak mu Minnie řekl, ale než se stihl zeptat na další otázku druhý už v klidu dřímal. Ryšavý vlk jen svěsí ramena.

"A co ty?" Koukne na Jisunga. "Jediné co o tobě víme je tvé jméno. "Odkud jsi, budeš náš přítel nebo..." Prohlédne si pečlivě Jisungovu buclatou tvář.

"Vypadá trochu jako veverka." Zahuhlá směrem k Chanovi probouzející. Vlk překvapeně koukne na Minha. Hned by vzbudil Seungmina ale druhý ho zarazil. "Nech ho odpočívat." Opět zamrmlá s nakřáplým hlasem.

"Víš o něm něco?" S Jisungem si k němu přisedne blíže v očekávání.

"Děkuju, že jste nám přišli pomoct." Přesměruje jejich téma konverzace jinam. Minho si vlčího vůdce prohlédne. Cítí, že za chvíli opět usne, ale na jazyku měl jednu otázku.

Chan jen tiše přikývne. "Jsi přítel Bina." Odpoví mu pro ujasnění. "Ty..." Začne zavírat oči. "Je u tebe spokojený?" Pohlédne mu do očí a chytne ho za zápěstí. "Myslím Bina." Zamumlá, ještě si chtěl vyslechnout Chanovu odpověď, ale bohužel než vlk vůbec sestavil větu, usnul.

Chan si Minha zkoumavě prohlédne. "Já mám taky spoustu otázek." Zašeptá si, a trochu se posune od ohně dál, začínala mu teplem hořet tvář.

Oproti tomu, na opačné straně, v údolí měsíčního svitu panoval chaos. Felix, který se před pár dny probudil a teprve od včerejšího rána byl na nohou, rozdával rozkazy, jako kdyby ho to rodiče pracně učili už od dětství. Jeho matka byla zarmoucená smrtí jejího muže a tak její rozum byl vyměněn za rozvířené emoce, které v ovládání údolí velmi těžce překážely.