Kapitola: 5

146 11 4
                                        


Údolí věčné tmy – na pomyslných hranicích.

„Kam se musím dostat, abych vyhrál?" Zeptal se udýchaně pihatý. Changbin, jenž drobnějšímu chlapci podal nápomocně ruku, aby se druhý mohl zvednout na své nohy naoko zapřemýšlel. „No přeci na tvé území." Obeznámil Felixe. „Tam tě už pronásledovat nebudu a nechám tě být." Dopověděl svůj slib a šibalsky se na něho usmál. Vlkovi se brzká vidina, že mu chlapec bude brzy patřit, líbila, bohužel měla obrovský háček, o kterém Changbin nevěděl.

Felix horlivě přemýšlel. Byl si vědom, že nebude rychlejší než vlk. Proto uvažoval, kde by Changbina setřásl. A v tom ho něco napadlo. „Není to férová nabídka." Načal další rozhovor. Vlk se na něho zmateně podíval. „Myslím si že, je dost spravedlivá." Začal hned argumentovat silnější. „Vytáhl jsem tě z díry a dostaneš minutu náskok." Zopakoval mu, co bylo součástí návrhu. „To ano, ale minutový náskok není s porovnáním se čtyřma vlčíma nohama, zrovna moc nápomocný." Pečlivě volil svá slova. „Jestli chceš, abych tě tu naháněl v lidské podobě, tak na to rychle zapomeň." Odmítavě odpověděl starší. „Nebudu tě tady přeci honit nahatej." Připomněl Felixovi skutečnost. Syn náčelníka při onom zdůraznění lehce zčervenal. „Tak mi dej větší náskok." Smlouval dál. Jeho drásající emoce vyměnilo racionální uvažování. Čím déle vlka zdrží, tím větší bude mít šanci na přežití, ale také tím získá další čas pro skupinu bojovníků svého otce.

Changbin se na něho podezřívavě zahleděl. „Zdržuješ." Řekl, a přitom uvažoval proč se jeho oběť nechová, jako každý jiný člověk, který je jednou nohou v hrobě. „Dám ti dvě minuty a ani trošku navíc." Nakonec polevil a přistoupil ke zlepšení podmínek nabídky, stejně, aby mu klučina vyvázl z jeho spárů, musel by mu dát přinejlepším aspoň desetiminutový náskok. Felix zdrženlivě přikývl, dvě minuty se mu beztak nelíbily. Changbin jej rukou pobídl. Hon na pihatého začíná.

„Dobře, ale otoč se." Opět na staršího promluvil. Vlk na něho vykulil oči. „Proč se mám sakra otočit?" Netrpělivě se zeptal. „Protože tě to zdrží a neuvidíš jakým směrem poběžím." Dořekl. „Nezapomněl jsi náhodou, že máš pouze dvě minuty náskok? To mi jen tak z očí nezmizneš." Odpověděl vzpruženě vlk. Felix byl chvilku ticho. „No, jak říkáš, když se ti ani neztratím po dvou minutách, tak otočit se, ti neublíží, vůbec tě to nezpomalí." Dopověděl svou ideu pihatý. Lehce nervózně si rukou rozházel stříbrné vlasy na hlavě. „Jak si přeješ." Vlk si nemohl pomoct a odpověděl mu trochu jízlivě. Nejen, že si byl jist, že oběť něco kuje přímo před jeho zrakem, ale naprosto ho rozčilovalo, že nemohl přijít na to co. „Ještě nějaké připomínky?" Optal se ho bedlivě a chlapce před ním pozoroval. Felix se porozhlédl po okolí. „Jo, nech mě ještě si promyslet, jakým směrem se mám vydat." Požádal vlka. Changbin na jeho prosbu ochotně přistoupil. Znovu si Felixe přeměřil a jakmile mu druhý pokynul, otočil se k němu zády.

Náčelníkův syn na nic nečekal, rozeběhl se od vlka pryč. Felix musel přemýšlet. Jestli chtěl, aby druhá družina přežila, musel Changbina zdržet, jak nejlépe to jen šlo. Zbylí přeživši, doufal zkoušeli to samé. Prvotním plánem, jeho otce bylo, že Felixova družina bude něco jako první vlna bojovníků. Pozabíjí, co nejvíce vlků, a druhá skupina obejde bitevní pole a napadne zbytek smečky v jejich území. Pihatému se otcův plán nezamlouval, byl až moc riskantní. Ale v jeho údolí lidé umírali, jen kvůli tomu, že je tyhle bestie lovili téměř pro zábavu a to nechtěl, jako budoucí náčelník dopustit. Pokud nezakročí, doslova vyhynou. Nehledě na to už moc dlouho žili ve strachu z temnoty, bylo na čase to změnit.

Když uplynuly dvě minuty, natěšený vlk se přeměnil a vydal se po stopě Felixe, která vedla k moři. Vlk měl chlapce pár stop před sebou, ačkoliv mu dal náskok, musel uznat, že pihatý běžel poměrně rychle na poraněného kluka. Felix se s monstrem za zády proplétal mezi stromy, keři ale také pařezy až se dostal na novou mýtinu před pláží. Nemohl popadnout dech, studený, a především mokrý oděv mu působil pichlavou bolest na hrudi a zpomaloval jeho kroky. Ještě musel udělat pár kroků a bude na pláži poseté skalami.

The clan / Stray KidsKde žijí příběhy. Začni objevovat