Lepík

15. Martinovy koníčky

Tomáš

„Ty vole, jak jsi to dokázal?" vyvalil na mě oči Martin.

„Tomu se říká přirozený talent," odpovím.

„Vole nedělej a řekni jak jsi ji sbalil?"

„No, ona spíš sbalila mě," nepatrně zamumlám.

„Cože?" vykřiknou všichni kluci.

„Tak to potom vše dává smysl," uchechtne se Martin.

„A kam na to rande půjdete?" vyzvídá Michal.

„Do knihovny," odpovím

„Prcat?" vypálí Martin. Bože to je nadržený hovado.

„Ne, pracovat. Dělá sočku a mě se to hodí k maturitní práci."

„Takže vy se fakt jdete jenom učit. S takovou budeš navždy panic," vpálí Martin.

„Prosím tě, ty už radši nemluv," mravní ho Michal. „Je to fajn Tome. Přeji ti to."

„Ale já mu to taky přeju," odvětí Martin, „ale budu mu to přát ještě víc, až pořádně zasune."

„Kdy tam jdete," zeptá se Vojta.

„V pátek," odpovím.

„Ale v pátek jdeme přece na tu párty!" namítá Martin, „pánská jízda. Pamatuješ?"

„Jaká pánská jízda. Vždyť se do hodiny stejně zdejchneš s první štětkou, co najdeš," probodává Martina Michal.

„Hele baví mě to. Je to takový můj koníček. Nejde se toho zbavit. Je to silnější jak má vůle," brání se Martin.

„Michale to ti ještě nedošlo, že se Martin řídí heslem: Kurvy, chlast a chlebíčky, Martinovy koníčky," řekne Vojta.

„Hej to je přesně o mě," souhlasí Martin s úsměvem od ucha k uchu.

„Tak se s tím hlavně nikde nechlub," káže mu Michal.

„Pozdě, už jsem to dal do poznámky na ig," uculí se Martin.

„Kluci ještě něco jsem Vám neřekl," kulišácky prohodím.

„Copak vezmeš ji na tu akci s náma nebo?" prohodí ironicky Martin.

„Vlastně jo," a jen myknu rameny.

„Cože?" vykulí na mě Martin oči.

„A mě zakazujete tam brát Julču," naštvaně řekne Michal.

„To víš Rómeo nemůžeš tahat dříví do lesa," prohodí Vojta. Dneska z něj ty moudra padaj jak králici z klobouku. Pomyslím si.

„Ty ji pozval a souhlasila?" Ptá se Martin.

„Neřekl jsem že souhlasila, ale zeptal jsem se," odpovím.

„Tak to musíš nějak zařídit. Ta holka musí jít i s tou její kámoškou," radostně řekne Martin.

„Myslíš s Nelou?" zeptám se s úsměvem.

„Ty víš, jak se jmenuje? Chceš mi říct, že ta holka ví, že chci její kámošku?" zhrozeně se ptá Martin.

„Myslíš, že je ta holka úplně blbá? Je jí jasný, že chceš její kámošku," prohodí Michal.

„Říkala, že by šla ráda, ale není z Brna a asi má problémy s dopravou, takže se musí domluvit s kámoškou jestli pojedou autem."

„A tak můžou přespat u někoho z nás. Třeba u mě, já bych se o ně o obě postaral," nabídne se Martin.

„To jsem jí říkal taky, ale říkala že ne. Přece jen to dává smysl. Nezná nás, ale kdo ví, jak to dopadne?" řeknu a usměju se na ně.

„Tome, já tě vůbec nepoznávám. Ta holka tě fakt mění," prohodí Vojta.

„Je to tak, ale nezapomeň na Katku, co ta ti na to řekne?" ptá se Michal.

„Nic, co by se měla co ptát? Prostě s náma zapaří a jestli se něco stane ona se to vůbec nemusí dozvědět," řekne v klidu Martin.

„Sami jste říkali, že s tou holkou mám trochu randit, tak budu no a? Třeba nám to s Katkou pomůže," vysvětluju. „Kdo ví?"