Lepík

19. Terka není panenka Marie

Terka

„Přijmul ti to?" ptaly se horlivě holky.

„Jo," odpovím skoro neslyšně. „Aji jsme si psali," dodám ještě tišeji.

„A co? Dělej. Povídej. Přeháněj," překřikovaly se navzájem.

„No, přijmul mi to a napsal první," odpovím.

„On napsal první?" diví se Nel.

„Co ti napsal?" zajímá se Terka.

„Počkej, přečtu Vám to. Z toho se zblázníte," odpovím a začnu hledat mobil. „Tak jo, připraveny?" zeptám se a už teď se tomu směju.

„Jo," řeknou naráz.

„Ahoj stalkerko. To jsem tak neodolatelný, že beze mě nemůžeš vydržet ani den?" čtu zprávu a snažím se neudusit smíchem.

„To nenapsal," protáčí očima Monča.

„Eh, cringe," přidá se k ní Terka.

„To bych spíš typovala na to drzý štěně, jak na lepíka," nadhodí Nel.

„Hej že? Taky jsem si to říkala," přitakám.

„No co, stejně napsal pravdu. Vždyť jsi na něj celej den čekala," prohlásí Nel.

„Ale... uznávám, že jsem se možná párkrát koukla ke skříňkám..." řeknu zahanbeně.

„Párkrát?" začne vnímat Žáňa. „Vždyť jsi se na nás otáčela každou přestávku a ptala se, jestli tam není."

„Dobře, tak jsem ho hledala ve škole, ale nestalkovala jsem ho..." obhajuji se.

„A co to hledání jeho mámy na facebooku?" zeptá se Nel.

„To byla náhoda," obhajuji se, „prostě na mě vyskočila, tak jsem se podívala."

„Takže na tebe vyskočila, jak maminky na pirátských stránkách?" pošťuchuje mě Janča.

„Cože? O čem to mluvíš?" nechápu, co se tím snaží říct.

„Asi myslí takový ty sexy maminky, co na tebe vyskočí na pochybných stránkách," vysvětluje Nel.

„Furt nechápu, co tím myslela," odpovím nechápavě.

„Víš co? Nech to být," odbije mě Janča.

„A co ta akce? Co je to zač?" zeptá se Terka.

„Je to obyčejnej klub kousek od jeho domu. Končí až k ránu," odpovím.

„Takže něco jako kachna," odpoví Terka.

„Asi jo, tak nějak bych to řekla." (Pro ty co neznají kachnu. Buďte rádi. Ve zkratce je to klub jako každý jiný).

„Kde se vůbec nachystáš? Jdete před tím do té knihovny ne? Nebo to padlo?" zeptá se Nel.

„Ne, jdeme tam. Na to jsem se ho právě ptala. Budu se chystat u něj," odpovím.

„Jo tak u něj? Terezo. To nedopadne dobře a ty to víš," řekne mi Terka.

„Co jeho rodiče. Ví o tom?" vyptává se Nel.

„Nevím. Snad tam nebudou..." odpovím a usměju se.

„No tak to je jasný, co tam Terka chce dělat," poví Monča.

„Ale nic tam nechci dělat. Teda... kdyby k něčemu mělo dojít nebránila bych se," odpovím s úsměvem od ucha k uchu.

„Terezo!" vykřikne na mě Terka.

„Mysli na zadní kolečka. Tvoje máma ještě nechce být babička," slavnostně prohlásí Janča.

„Kde na takový ptákoviny chodíš?" ptá se Nel.

„Tak," řekne prostě.

„Co vy víte. Mamka by třeba chtěla být babička. Věk na to má," řeknu abych je naštvala ještě víc.

„No jo, ale její dcera na to nemá věk." Odvětí Nel.

„Moje babička v našich letech už měla mou mamku," řekne spíš zděšeně, než pobaveně Terka.

„No, tak ty se Terko neinspiruj," poví Nel.

„Která Terka?" zeptám se a začnu se smát.

„Radši obě," upozorňuje nás Nel.

„Tak u mě asi těžko," odpoví Terka, „to bych musela být panenka Marie."

„Ale, taky se umíš pěkně rozjet. Co třeba E..." nestihnu jeho jméno doříct a Monča s vražedným pohledem v očích mi skočí do řeči: „Kolikrát Vám mám říkat, že o něm nebudeme mluvit!"

„Však jsem to neřekla," ospravedlňuji se.

„Ale chtěla jsi," odporuje mi Monča.

„No dobrý, dobrý holky, tak se zase uklidníme," konejší nás Nel.

„Včera nebyl ve škole, protože byl u doktora," řeknu po chvíli ticha.

„Takže panáček má rýmičku a teď umírá doma v postýlce jo?" utahuje si z něj Terka.

„No, ale v pátek bude jak na koni," přitaká jí Nel.

„Spíš na něm někdo bude jezdit," řekne Janča a tím nás úplně dostane.

„Vy jste blbý fakt. Byl jen na nějaké kontrole, či co. Neptala jsem se ho," odpovím.

„Píšete si ještě vůbec?" zeptá se Nel.

„Ne," odpovím, „pak už jsme si nepsali."

„Škoda. By mě zajímalo, o čem byste si psali," smutně řekne Nel.

„Mně radši ani ne," řekne Žáňa.

„To by bylo jak čtení špatnýho porna," řekne Terka.

„Ty jsi někdy četla špatný porno?" zeptám se udiveně.

„Ne, ale začít s tím taky nechci," odpoví a uchechtne se.