Lepík

33. Menopauza a HIV

Tomáš

Do školy jsem dnes šel o dost dřív než obvykle. Musím mluvit s klukama. Od soboty jsme si ani nepsali a mě opravdu zajímá, co se po mém odchodu s Katkou stalo. Nedokázal jsem na ten den přestat myslet. Celou sobotu jsem měl v hlavě jen Terku a nikoho jiného. Posral jsem to. Jsem nasraný jak na sebe, tak na ni, tak na Martina. Jak to mohla udělat? Spala s ním? Určitě, jak znám Martina, tak to na ni zkoušel. A pokud mě viděla s Katkou, tak se mu to muselo tuplem povést.

„Čau," řeknu klukům ve třídě. Seděl tam akorát Michal s Vojtou s Tobiášem. Kde byl ksakru Martin?

„Čau," odpoví jednohlasně.

„Nevím kde začít," povím. Bylo to těžké zformulovat otázku, která mě nejvíce zajímala. V tom jsem uslyšel: „Zdar volové," Martin otočil jsem se a spatřil ho s berlema? Ale než jsem stačil cokoliv říct Tobiáše se ptá: „Ty vole dva týdny tady nejsem a ty máš berle. Ještě mi řekni, že Tomáš není panic a ty jsi skončil s holkama a mě odveze rychlá." Začne se smát.

Všichni se po sobě začneme pokukovat, ale nikdo neřekne ani slovo.

„Řekl jsem něco špatně?" zeptá se.

V tom mi ale docvakne, že je tady Martin a konečně se ho můžu zeptat, jak to všechno bylo. „Spal si sní?" vyhrknu na něj. Martin se na mě nechápavě podívá, „nedělej že nevíš. Žádná jiná, kterou jsi za víkend opíchal mě nezajímá."

„Na rameni, na kterém holka pláče. Na stejném péru poté skáče," řekne a začne se smát. To mi ale už dojde trpělivost a jednu mu vrazím.

„Co děláš vole?" zeptá se a přidržuje si nos, ze kterého malým pramínkem začne téct krev. „Jsem si jenom dělal prdel."

„Moc vtipný fakt. Vyspat se s Terkou," naštvaně se na něj podívám.

„Říká ti pravdu. Nespal s ní," brání ho Michal s Vojtou.

„Počkat co?" zmateně se ptá Tobiáš.

„Ty jsi s ní nespal?" podívám se na něj.

„Ne, ani jsem nechtěl. Vždyť já celou dobu myslím na Nelu. Taky jsme si o tom spolu povídali. Au! Ty vole musel si mi dát takovou ránu?"

„A co se ti stalo? To tě Nela shodila ze schodů, nebo zmlátila na ulici za to, že ses líbal s Terkou?" zeptám se.

„Ne tak docela. Vrazila mi, ale protože jsem se jí snažil políbit. Pak jsem odešel a tím, že jsem byl na mol jsem uklouzl na schodech a vyvrknul jsem si kotník. Doktor říkal, že mám mít nohu pár dní v klidu a berle jen pro sichr. Měl jsem prý štěstí. Kdybych dopadl blbějc mohl jsem ho mít zlomenej, ale to by pak byl konec s fotbalem."

„Moment, moment. Tak vysvětlí mi někdo konečně, co se tady ksakru děje?" zmateně na nás kouká Tobiáš. Po sáhodlouhém vyprávění, jak jsem se s Terkou potkal v šalině, jak nás Nela konfrontovala na obědě, o sázce, jak se při tom Martin (ač nerad) pravděpodobně zamiloval. Jak jsme byli v knihovně, pak u mě doma, až jsem se nakonec dostal ke Katce: „Vyspal jsem se sní."

„Gratulace kámo. Tomáš už není panic. Konečně zasunul," překřikovali se jeden přes druhého.

„Řekl jsem jí při tom Terko," přiznám barvu.

„Ty jsi snad ten největší blbec ze všech," podívají se na mě všichni.

„Jak? Jak se to stalo?" ptá se Michal.

„Nedokázal jsem přestat myslet na Terku a jakmile jsem stříkal, tak jsem zakřičel její jméno," promnu si oči a nedokážu se zbavit myšlenky na to, jaký jsem idiot.

„Máme se ptát na její reakci?" zeptá se Vojta.

„Co bys dělal na jejím místě ty?" zeptá se ho na oplátku Tobiáš.

„Pohádali jsme se a chvilku na to jste přišli pro Terky věci," vybavím si tu scénu, jak jsem jí praštil. Nedokážu si to přestat vyčítat. Neměl jsem právo jí dát facku. Bylo to v afektu a nikdy si to neodpustím.

„Já prcal tu druhou Terku," prohlásí po chvilce ticha Vojta.

„Cože?" koukáme na něj všichni vyjeveně: „Ty a holka v tvým věku?" zeptám se.

„Jak? Jak k tomu kruci došlo?" nechápavě kroutím hlavou.

„Chcete mi říct, že jsem jako jedinej v pátek nepíchal?" vyděšeně na nás hledí Martin.

„Vy jste se za ty dva týdny změnili k nepoznání. Michale, řekni že jsi pořád s Julčou, ať aspoň něco zůstalo při starém.

„Neboj se. Jsme spolu," pousměje se Michal: „Ale teď mě zajímá Vojta a Terka."

„No, co bych vám k tomu řek. Tančili jsme, pak se přiblížili, začali jsme se líbat, až nakonec byl kačer v troubě celej," zkráceně bez jakýchkoliv detailů nám poví Vojta.

„Kluci, já si v sobotu objednal umělou píču," vychrlí ze sebe Martin.

„Co tě to do prdele napadlo za ptákovinu?" zeptám se ho.

„Rukou mě to nebaví a žádnou lacinou holku už taky nechci. Asi dospívám," položí si ruku na srdce Martin.

„Řekl bych, že ses zamiloval," vysokým pisklavým hlasem Michal zdůrazní poslední slovo.

„Mi chceš říct, že jsem prohrál sázku? To sotva. Pánové, ona bude má. Musím na tom jenom pořádně zapracovat," nevzdá se Martin, „ale pozměnil bych pravidla. O Julču už nemám zájem."

„Fajn, a co by si mladý pán ráčil přát?" zeptá se Michal.

„To nevím. Největší výhra by byla Nela, ale to ještě domyslím," poškrabe se při tom na hlavě Martin.

„Borci, poraďte co mám dělat já?" zoufale si promnu oči.

„Zkus tomu dát teď čas, pak se jí zkus omluvit," navrhne Michal.

„Nebo udělej romantické kýčovité gesto jako z filmu," navrhne Tobiáš.

„To víš že jo, budu tady šaškovat po škole, jak blb," protočím očima.

„To je ono. Pokud vyhraju, ty budeš šaškovat po škole," ukáže Martin na Michala.

„Platí, ale dáme určitý datum. Čas je do konce školního roku," přitaká Michal.

„Do konce školního roku času dost, zvlášť pokud pojede na vodák," pousměje se Martin.

„Co vodák?" zeptá se Tobiáš.

„Včera přišel mail, přihlášky jsou do konce týdne. Jedem ne?" kouká na nás nadšeně Martin.

„A jakou máš pravděpodobnost, že s náma pojede zrovna jejich třída, a že budou chtít jet ony?" zeptám se.

„Musíš doufat, třeba se na nás Bůh, osud, karma, nebo cokoliv jiného smiluje," usměje se Martin.

„Snad jo," přitakám.

„Jedem všichni ne?" zeptá se Vojta.

„Jasná věc. Holky v plavkách si nenechám ujít," přitaká Tobiáš.

„Taky," odsouhlasíme ostatní.

„Co máš teď vůbec v plánu s Terkou?" zeptám se Vojty.

„Nevím. Nic, jen jsme si zablbly. Nemám ani její číslo," mykne rameny.

„Doufám, že si použil gumu. Ta holka 100% nemá po menopauze," zavtipkuje Martin a všichni se začneme smát.

„Hahaha, ty snad ještě nechceš být strejda?" zavtipkuje nazpátek. „V tvém případě se divím, že ty nejsi fotr. S kolika holkama si vůbec spal?"

„To myslíš, že to počítám?" zadívá se na něj Martin.

„Mohl bys, až budeš obvolávat kontakty s podezřením na HIV," dobírám si ho.

„Dobrý borci jo? Opakovaný vtip není vtipem," škaredě se na mě podívá.

„Ale furt je to vtipný," řeknu a všichni až na Martina se smějeme.