Vlkodlačí Láska

První úplněk

Patrik Brown;
S klukama jsme se dohodli, že půjdeme na hříště hrát basket. Basket mám stejně rád jako táta. S tátou vždy když máme čas tak hrajeme basket, občas se k nám přidá mamka. Je jim 7 let a 5 let. S klukama jsme na hřišti byli asi půl hodiny. Bryan se mě na něco ptal a já ho ignoroval, protože jsem koukal na dívku vedle Evelí, Bryan se koukl kam jsem se koukal a nemohl pustit z ní oči. Byla krásná, měla hnědo zrzavé vlasy, oči jak pomněnky na sobě měla tepláky, krátké tričko a košili. Líbil se mi ten styl. Bryan na ně zavolal, když jsem si uvědomil, že pořad na ní dívám. Koukla se na mě a já rychle odvrátil pohled.
B; Eve, pojď k nám a vem i kámošku!
E; Čau Bryane a kluci, tahle je moje spolubydlící Anna, ale říkejte jí Ani.
Představila nás ji.
My; Rádi tě poznáváme Ani.
A; Taky
B; Holky zahrajete s námi?
E; Jo klidně, v jakém jsem v týmu? Co ty na to Ani?
A; Jasně, co to bude?
Já; Basket
Řekl jsem otráveně.
A; Tak jo
B; pojďte kluci udělat tými ne Patriku?
Nato jsem mu neodpověděl, domlouvali jsme se já, Ben, Teo a Ani. Docela jsem byl rád, když jsem v týmu stejně jako Ani. Evelí je se zbytkem kluků. Začali jsme hrát, neházeli jsme Ani míč, protože jsme nevěděli, že umí tak dobře hrát basket. Využila jedné chvíle a sebrala si míč a utekla ke koši a trefila ho. Kluci jí míč házeli ale já ne, ani nevím proč. Překvapila mě tím docela, nad tím jsem se musel usmát, protože mě fakt překvapila jak umí hrát basket, ale na mě nemá. Nakonec jsme vyhráli 10:8 pro nás. Pak jsme se ještě šli projít. Najednou jí začal zvonit mobil, zastavila se a my jsme na ní počkali. Telefonovala asi pět minut. Rozloučila se a šla ke škole. Taky jsem se rozloučil a šel do školy, vymluvil jsem se na to, že se potřebuji učit. Sledoval jsem Ani jak jde úplně špatně, došla až ke kuchyni. Přiblížil jsem se k ní strašně potichu.
P; Tady se někdo stratil.
Lekla se mně, otočila se.
A; Možná
P; Pojď dovedu tě ke kolejím.
Najednou jsme vyšla z rohu kuchařka, zatáhl jsem Ani za roh, aby nás neviděla. Byli jsme od sebe jen pár centimetrů.
A; Em
P; Byla tam kuchařka
A; Aha
Pak jsme vyšli až došli jsme ke kolejím, uviděl jsem Ebi tak jsem rychle zmizel, jen jsem slyšel dík. Nad tím jsme byli blízko, jsem se musel zasmát. Šel jsem do pokoje, tam hned vybavil otázky Bryan.
B; Neříkal si, že se potřebuješ učit? Co to na tom hřišti s tebou bylo? Kde si teď byl?
P; Sledoval jsem ji, došla až ke kuchyni, víš že tam nesmíme, tak jsem jí odvedl ke kolejím ale v jednu chvíli se objevila na chodbě kuchařka, rychle jsem Ani zatáhl za roh aby nás neviděla. Byli jsme od sebe pár centimetrů. Pak jsme došli ke kolejím, musel rychle zmizet, protože Ebi.
Bryanovi nemusím vysvětlovat, proč se vyhýbám Ebi, protože to dobře ví.
P; Já nevím, co se stalo na hřišti, asi nějaké vlčí city.
B; Aha, co jako?
P; Cítím z ní něco zvláštního, ale i smutného. Nevím, co to je. Tak trochu mě to děsí. Neříkala o ní něco Eve?
B; No řekla jen, že jede na úplněk domů protože je to její první. Víš jak to bývá při prvním úplňku. A že je z krvavé smečky. Nic víc neví
P; Jdu se proběhnout!
B; Zítra jedeme k vám, rodiči potřebují něco probrat.
P; Ok,
Vyběhl jsem z pokoje, ze školy, běžel jsem do lesa si zalovit, ulovil jsem jelena. Vrátil jsem se do pokoje, šel jsem se umýt. Když jsem vyšel z koupelny tak v pokoji byla Ebi. Měl jsem na sobě jen ručník, rychle jsem šel ke skříni kde jsem si na sebe vzal triko a kraťasy.
P; Ebi co tu chceš?
E; Tebe, si sexy tahle. Víš jsem dcera alfy měsíční smečky, z které pochází vlčí královská rodina.
P; No a co já s tím?
E; Bylo by dobré spojit naše smečky v jednu.
P; Víš že máte území s krvavou smečkou a my s vámi ne tak to nepůjde. Teď vypadni!
E; Neřvi na mě! Nikdo na mě nebude řvát! Ty jednou za mnou polezeš!
P;To se nestane Tak vypadni!
Tím jsem šel ke dveřím, šla za mnou, u dveřích se zastavila a chtěla mi dát pusu na rty. Já uhl a vystrčil jí z pokoje a zavřel dveře před nosem. Ani nevím proč mi vadila pusa od Ebi, když mi nevadila a teď se chovám tahle. Neříkám, že jsem Ebi měl rád. Neměl a nemám, protože je otravná. Vždy když jsem řekl ne, tak si našla nějakého alfu, abych žárlil, bylo mi to jedno. Dělal jsem, že neexistuje a dělám to do teď . Vydrželo jí to asi týden než ho poslala do prd*le a začala znovu otravovat mě. K tomu za mnou chodili její kámošky, pro mě slepice abych jí řekl ano. Vždy jsem je poslal někam nebo dělal že tam nejsou. Najednou se ozval ospalý Bryan.
B; Co tu ta kr*va chtěla?
P;Jako vždy, chtěla abych s ní začal chodit. Už se těším dom, až mi dá pokoj.
B; Aspoň na víkend ti dá pokoj, dobrou
P; Dobrou
Lehl jsem si do postele a usnul jsem skoro hned. Ráno, jsem vylezl z postele, vzal si na sebe nějaké oblečení a šel na snídani, na ní už byli Evelí a kluci i Bryan tam byl. Přišel jsem k nim a pozdravil je.
Já je ani moc nevnímal, byl jsem myšlenkami jinde, nasnídal jsem se a šel do pokoje pro věci. Tam jsem byl asi půl hodiny na ig. nejdříve jsem našel profil Ani, poslal jsem ji žádost o sledování. Pak jsem hledat na netu královskou rodinu, protože mi Ebi dala brouka do hlavy. Nejdříve se objevil článek o zmizení princezny Elizabeth s titulkem ‚‚Únos nebo hra na schovávanou'' Byla na klíně královně Sandry. Táta se v dějství bavil s králem Peterem, když ještě nebyl králem. Před Vánocemi se pořádá vánoční ples na památku princezny Elizabeth. Legendu jsem zná snad každý vlk, vlčice. Ta holčička na klíně královny Sandry byla strašně povědomá, ale nevím od kuď. Hledám na netu fotky malé princezny Elizabeth, našel jsem jen dvouletou princeznu se svojí rodinou. Je mi líto vlčí královské rodiny a taky chci najít princeznu Elizabeth. Pak jsem šel na parkoviště. Cestou mi přišlo oznámení z ig ani_Evans vás chce sledovat a přijala vaší žádost. Nad tím jsem se musel usmát. Šel jsem na parkoviště tam na mě čekali Bryan, Eve a řidič.
Ř; Ahoj Patriku, můžeme jest
P; Jo a bereme kámoše a kámošku
Ř; Ok
P; Vy dva do zadu!
Nasedli jsme a já jsem si sedl dopředu k řidiči.
P; Nejdříve odvezeme Eve domů, pak dom.
Vyjeli jsme z pozemků školy a jeli domů, zastavili jsme se u Evelí, ona vystoupila a vyšla do menšího domu. Vyjeli jsme, jeli jsme asi dalších deset minut. Před domem na nás čekali rodiče. S Bryanem jsme je pozdravili a šli s nimi domů. Sedli jsme si na gauč, povídali jsme si. Mamka nám připravila večeři, na večeřili jsme se. Táta mě  najednou odvedl do jeho pracovny.
T; Něco nového ve škole?
P; Jo, začal jsem se bavit s jednou kámoškou Eve, nějak nic.
T; Kdo je ta holka?
P; Jmenuje se Ani Evans.
T; Evans?
P; Jo, stalo se něco?
T; Nic, pojď se vrátit k ostatním.
Vrátili jsme se k ostatním, bavili jsme se s ostatníma a táta přišel k máme, objal jí. Usmál jsem se tomu.
T; Málem jsem zapomněl, Patriku večer máš hlídku s Eve a Bryanem na kraji území.
P; Dobře, ví to Eve?
T; Její rodiče jo, nevím jestli ona. Je to v 21:00.
P; Ok
Přesuneme se na večer
Šel jsem se připravit na hlídku, vyšel jsem z domu. Tam byli Bryan, Eve a bavili se. Přišel jsem k nim a oni stihli.
P; Ahoj, jdeme na okraj našeho území.
Rozběhl jsem se k lesu a ty dva za mnou taky běželi. Rozhlížel jsem se, nikdo jsem neviděl. Najednou se před Bryanem a Evelí, objevila hnědo zrzavá vlčice. Byl jsem od nich asi 100 metrů. Když jsem k nim doběhl, tak už dávno se s Evelí prala. Když nedávala pozor, tak jsem na ní skočil. V jejích očích jsem uviděl, že není svá a neví co dělá, protože ji ovládl úplněk. Strhl jsem ji z Evelí, trochu jí to omráčilo, byla pod mnou. Koukl jsem na Evelí a Bryana jestli jsou v pohodě.
P; Ok vy dva?
B; Jo jen par škrábanců nic hrozného, Patriku po..
Ani to nedořekl a já jsem měl v přední tlapce nesmírnou bolest od kousance. Zavyl jsem bolestí, vlčice koukla na ty dva a chtěla na ně zaútočit. Tomu jsem zabránil, prali jsme se. Najednou spadla, ustoupil jsem a proměnil se do lidské podoby, přiblížil jsem se k ní. Asi hodně jí to vyčerpalo, tím mi došlo, že je to její první úplněk, asi usnula.
P; Bryane odnes Evelí k nám na ošetřovnu, mamka se o ní postará a zavoláš alfu prosím, já tu počkám.
B; Ok, ať na tebe nikdo znovu nezaútočí!
P; Zvládnu to, řekni mamce, že mi nic není, aby se nevyděsila.
Ta vlčice se proměnila, tu chvíli jsem zjistil, že je to Ani. Oba než odešli se koukli kdo to je. Evelí byla překvapená ale i smutná. Bryan odešel s Evelí v náručí. Zničeho nic se objevil na území krvavé smečky další vlk. Když se přiblížil, tak se přeměnil za účelem, že nechce zaútočit. Byl to asi padesáti letý muž, šel za mnou. Najednou někdo za mnou promluvil, byl to taťka. Trochu jsem se ho lekl ale nedal jsem to znát.
T; Dave, co tu děláš?
D; Jdu si pro svojí dceru, omlouvám je to její první úplněk. Neber to jako vyhlášení války.
T; vysvětli ji co to jsou a kde jsou hranice, jinak to budu brát jako válku!
D;Jak jsem řekl je to její první úplněk, ovládl ji asi měsíc, děkuji hochu že si tu s ní zůstal a dal na ní pozor.
P; Není zač
Vzal jí do náručí a odnesl jí pryč.
T; Patriku co se stalo? Bryan mi něco řekl ale nerozuměl jsem mu moc, ty dva mamku vyděsili, že se ti něco stalo.
P; No bylo to tahle...
dořekl jsem to smutně.
T; Co tak smutně?
P; No víš byla to ta holka o které jsme se bavili a já mam teď velmi divné pocity.
T; Pamatuješ jak jsem říkal o družce a druhovi u alf?
P; Ne
T; Řeknu ti to doma, teď pojď aby mamka nevyděsila ještě víc než je. Počkej jakou si říkal že, měla srst?
P; Hnědo zrzavou srst, proč na tom tak záleží?
T; Jen mě něco napadlo
Rozešli jsme se k domu, cestou jsme potkali dva hlídače ze smečky. Ty nás vystřídali na hlídce, s tátou jsme došli před dům, vešli jsme a hned mamka přiběhla a objala mě.
M; Vy jste mě vyděsili, to mi nedělejte už prosím.
Sukl jsem protože mi zmáčkla ruku, kterou mi pokousala ta vlčice. Hned se odtáhla a podívala se na mě vyděšeně. Tu chvíli jsem se chytil za tu ruku, vzala si mojí ruku do své.
M; Patriku, kdo tě kousl?
P; To je na dlouho, nic to není. Jen si to vyčistím a zavážu. Nedělej z komára velblouda mami.
M; Já z komára nedělám velblouda, jsem tvá matka a mám právo vědět co se ti stalo. Pojď do ošetřovny a koukneme na to.
Šli jsme do ošetřovny, táta za námi už nešel. Asi chtěl zjistit něco o tý srsti kterou měla Ani. Hned jak mi to mamka ošetřila, jsem se vydal do tátovi pracovny. Zaklepal jsem a vešel do vnitř, seděl u stolu a byl začtený do nějaké staré knihy.
P; Ahoj tati, zjistil jsi něco?
T; Patriku je mi to líto ale ne.
P;Kdy něco řekl bys mi to?
T; Jo řekl

................................................................................
Ahoj
doufám že se vám kapitola líbila a omlouvám se, že jsem teď moc nevydávala, ale bylo toho moc věcí a dost mi teď jde o přijímačky. Budu se snažit ale uvidím jak to bude.
Vaše Elis