Vlkodlačí Láska

narozeniny

Beth a Patrik se po několika dnech v paláci vrátili zpět do školy. Přestože jejich společný čas byl naplněn silnými zážitky, věděli, že je čeká realita každodenního života. Ve škole měli spoustu práce, aby dohnali, co zameškali během své nepřítomnosti. Patrik i Beth věděli, že teď je čas soustředit se na studium, ale jejich myšlenky stále občas utíkaly k tomu, co zažili v paláci.

Víkend, který měli před sebou, sliboval další příležitost pro odpočinek a nové zážitky. Patrik Beth pozval k sobě domů, aby společně oslavili narozeniny jeho mladší sestry Abby, která slavila šesté narozeniny. Beth se na oslavu těšila, i když byla trochu nervózní z toho, že pozná Patrikovu rodinu.

Když víkend přišel, vyrazili společně k Patrikově rodině Brownových. Patrikův dům byl útulný a plný života, zvlášť když se chystala velká oslava pro malou Abby. Dům byl vyzdoben balónky a veselými barvami, a Abby, se zářivým úsměvem, běhala po domě, nadšená z toho, že se všechno točí kolem ní.

Oslava byla plná smíchu, her a dárků. Beth si rychle našla cestu k Abby i zbytku rodiny, kteří ji přijali s otevřenou náručí. Patrikova rodina byla milá a pohostinná, a Beth se mezi nimi cítila pohodlně. S Patrikem si často vyměňovali pohledy a úsměvy, které dokazovaly, že jejich pouto je stále silné, i mimo palác a královské zahrady.

Na konci dne, když Abby sfoukla svíčky na dortu a celý dům propukl v nadšený potlesk, si Beth uvědomila, jak moc se její život změnil od chvíle, kdy potkala Patrika. Teď byla nejen součástí jeho života, ale i jeho rodiny. Oslava skončila, ale jejich společná cesta teprve začínala.

Po oslavě Abbyiných šestých narozenin, když se hosté začali pomalu rozcházet, Beth a Patrik si našli chvíli o samotě na zahradě, kde se posadili na lavičku pod starým stromem. Měsíc svítil jasně na noční obloze a ticho kolem nich bylo příjemné po dlouhém, rušném dni. Beth se opřela o Patrika, který ji jemně objal, a oba si užívali chvíli klidu po hektickém dni plném radosti a smíchu.

„Tvoje rodina je úžasná," promluvila Beth tiše, zatímco sledovala stíny stromů tančící na trávě. „Cítila jsem se tady opravdu jako doma."

Patrik se usmál a políbil ji na vrchol hlavy. „Jsem rád, že se ti tady líbí. A moje rodina tě má taky moc ráda. Abby se tě nemohla nabažit. Jsi pro ni teď doslova vzor."

Beth se na to zasmála a vzpomněla si, jak ji malá Abby celý den tahala za ruku a chtěla, aby s ní hrála všechny možné hry. „Je úžasná, má tolik energie."

„To jo," přitakal Patrik, „a já jsem rád, že jsi tu byla se mnou. Poslední týdny byly dost intenzivní, a tohle byl přesně ten odpočinek, který jsme oba potřebovali."

Beth se nad jeho slovy zamyslela. Během jejich dobrodružství se toho hodně změnilo, a přestože jejich pouto zesílilo, oba věděli, že skutečný svět je pořád před nimi. Škola, studium, každodenní problémy – to všechno je čekalo zpátky, ale s Patrikem po boku věřila, že zvládnou vše, co jim život přinese.

„Máš pravdu," přikývla Beth a vděčně se mu podívala do očí. „Byla jsem trochu nervózní, že tohle všechno, co mezi námi je, bude složité, až se vrátíme ke všem těm povinnostem. Ale teď si myslím, že jsme silnější."

Patrik jí stiskl ruku a podíval se na ni vážně. „Nezáleží na tom, co přijde. Vím, že my dva to zvládneme."

Těch pár slov stačilo, aby Beth věděla, že není sama. Ať už to byly školní problémy, rodinné záležitosti nebo jiné výzvy, které mohly přijít, měla vedle sebe někoho, kdo ji podporuje a chápe. Byla to skutečná láska, kterou uzavřeli tehdy v paláci, a která se teď jen prohlubovala.