pověst prvního vlka

11 1 0
                                    

Patrik Brown;
O té pusy mám velmi zvláštní pocity k Ani. Vzal jsem si telefon a zavolal tátovi.
Hovor
Patrik; Ahoj tati, potřebuji si promluvit s tebou osobně.
Mason; Ok, pošlu ti tam Joe, bude tam asi za dvě hodiny.
Patrik; Ok, budu připravený.
Mason; Až přijedeš tak za mnou přijď, stejně jsem s tebou potřeboval mluvit.
Musel jsem si to v hlavě srovnat. Šel jsem se projít, uviděl jsem v parku Ani, najednou jsem cítil jak se mi zrychlit tep a dýchaní. Chtěl jsem jít za ní ale mávala na nějakého kluka. Nepoznal jsem ho. V sobě jsem cítil svého naštvaného vlka. Šel jsem zase do pokoje holek, Evelí mi otevřela.
Evelí; Ani tu není a nechce s tebou mluvit.
Patrik; Přišel jsem za tebou, to nemůžu přijít za kamarádkou.
Evelí; Tak co chceš?
Patrik; Chci vědět  něco o Ani.
Evelí; Hele vyřešte si to mezi sebou, ne přes mě.
Patrik; Jo vyřešíme si to. Znáš nějakého kamaráda Ani?
Evelí; Ne, ale zmiňovala se o nějakém Markusovi. Proč?
Patrik; Aha, to je na dlouho
Evelí; Já mám dost času 
Patrik; Jo, políbil jsem ji, myslím si, že máme velmi silné pouto, nevím jak. Za dvě hodiny odjíždím k nám. Viděl jsem ho s ní asi.
Evelí; Příjmení nevím, ale jsou ze stejné smečky.
Patrik; Krvavé?
Evelí; Jop
Odešel jsem, šel jsem se projít. V parku jsem je znovu uviděl. Docela se hádali, uviděl jsem další postavu, ale jen siluetu. Přiblížil jsem se k nim, ale ne tolik blízko. Uslyšel jsem najednou tohle.
Ani; Markusi, já si to  s tátou vyřeším a přestaň mě vydírat!
Vydírat? To bude ten, o kom se zmínila Ani.
Ani; Budeš mít problém s alfou.
Markus; Já? Myslím, že ty větší!
Ani; Nech si ty kecy já myslela, že jsme kámoši ale asi ne. Nechoď už za mnou!
Ani odešla dál do parku, najednou mě za bolelo u srdce. Nevím proč? Vydal jsem se za ní, našel jsem ji na lavičce úplně na konci parku.
Patrik; Ani, seš v pořádku?
Ani; Jo, jasně úplně
Patrik; Můžu k tobě?
Ani; Jo
Přisedl jsem si k ní, sedl jsem si k ní blízko, v očích měla slzy. Přitulila se ke mě, objal jsem ji. V objetí jsme zůstali asi půl hodiny. Nevypadala moc dobře, byla docela studená.
Patrik; Pojď půjdeme do školy, jsi zmrzlá
Ani; Jo, jdeme
Zvedli jsme se a šli do školy. Ve škole jsme zamířili do našeho pokoje. Sedli jsme si na moji postel, docela se klepala, objala mě. Trochu se klepala. Když byla u mě v objetí tak se přestala klepat.
Patrik; Ani, musíš se uklidit, dýchej! Nádech, výdech.
Uklidnila se, přinesl jsem sklenici vody a podal ji. Vypila ji celou na ex. Snažila se odejít, ale omdlela. Ani se nedivím, dneska byla docela vyčerpaná. Chytil jsem ji a položil na moji postel. Vzal si telefon a vytočil Joe.
Hovor
Joe; Ahoj Patriku, jsem tam za půl hodiny.
Patrik; Ahoj Joe, můžeš se ubytovat někde blízko u školy?
Joe; Jasně, proč?
Patrik; Nemůžu  odjet, jedna kamarádka mi omdlela v pokoji.
Joe; Aha, jo kus od školy je motel, proč?
Patrik; Dík, máš to u mě.
Joe; Jen dám vědět Alfovi
Patrik; Ok,pozdravuj ho a řekni mu, že to je ta holka. On bude vědět.
Konec Hovoru
Vydal jsem se do koupelny, tam jsem natočil sklenici vody. Sedl si k ní a pozoroval Ani. Po asi deseti minutách se probrala.
Ani; Co se stalo? Kde to jsem?
Patrik; Klid, jsi u mě a omdlela si.
Ani; Přineseš mi prosím sklenici vody.
Patrik; Jo, tady máš. Přinesl jsem ji před chvíli.
Vypila ji podala mi ji a chtěla se zvednout, ale nedopadlo to, pomohl jsem jí zase sednout.
Patrik; Dobrý, měla bys ještě odpočívat. Dneska ses docela vyčerpala, musíš si odpočinout.
Ani; Dobře, ještě si lehnu, nevadí ti to ne?
Patrik; Neva, jen si odpočiň.
Ani; Dík,
Zase si lehla do mé postele, usnula skoro hned. Čekal jsem, až bude jisté že spí. Pak jsem ji políbil na čelo, zůstal jsem u ní ještě chvíli. Z chvíle se stalo hodina. Začala se vrtat, trochu jsem se oddálit, aby to nevypadalo divně. Otočila se na bok a spala dál. Znovu jsem se přiblížil, seděl jsem u ní docela blízko a dlouho. V jednu chvíli jsem začal usínat, lehl jsem si k ní. Usnul jsem vedle ní. Ve spánku jsem ji objal. Asi tahle.

Vlkodlačí LáskaKde žijí příběhy. Začni objevovat