víš zase se ztrácím
stejně jak finch usínám
pomozte lidičky, prosím
i když nemilá jsem k vám
zase ztrácím duši, chápání
k šílenství mě ten svět dohání
pomozte lidičky, topím se
pomozte mi, jsem na římse
volám o pomoc, však přehlížíte
prý chci pozornost, to prý víte
však já ji dostanu až jednou skočím
až svoje tělo ve vodě smočím
říkám si, nechej těch planých řečí
nehraj tu hru, vždyť nemáš křeči
v hlavě není nic kromě prázdna
jak? vždyť chytrost mi byla dána
jsi zcela na hlavu, mysli logicky
říkám si, když obouvám si lodičky
běžím a nestíhám dýchat, žít
tak prosím tebe, ať jdeme se slít
.
inspirací k této básní je Finch, hlavní postava knihy (i filmu) Všechny malé zázraky.
ČTEŠ
vznícení
Poesíaseschlé listí sirky v ruce oheň už mě požírá černý plamen svírá duše nikdo už ho nevnímá další básnická sbírka...
