Touha

1.díl

                          Emily

New York osvětlovali poslední sluneční paprsky které mě hřáli na hebké kůži a vánek nadzvedálal mé bílé vlasy jako ve filmu.

Uživala jsem si ten pocit klidu a míru ale pak mě hluk velkoměsta dostal zpět do reality a když jsem otevřela oči stála jsem na svem střešním balkoně a přemýšlela jaké by to bylo být doma.

Emily.....Elimy moje přemýšlení vytrhl hlásek volající moje jméno a nebyl to nikdo jiný než moje kamarádka a spolubydlící Mia , když mi luskla před očima už měla moji celou pozornost.

"Copak Mio,,
"Hele Em mluvím tady na tebe už 5 minut a ty nic tak jaký copak ,ty si ten co je v oblacích a ne v realitě,, postěžovala si musela jsem se pousmát nad její grimasou co se ji vytvořila na obličeji
"No tak kdyz se tak bavíš víš aspoň co jsem ti říkala,, zamyslela jsem se o čem tak neustále mluví už pár dní a pak mě to trklo.
"Hmm noo mluvila si o tom heským blonďákovy z kavárny,, typnu si
"Máš štěstí,, super typla jsem správně.

*  *  *
Já a Mia už 3 roky studujem Zdravku je to dobrá škola a hlavně mě to baví asi si umí každý představit jak je těžký pro vlkodlaka žít ve městě všechno je tak hlučné a žádný les na blízku.

Jediné místo na proměnu je za městem v malém lesíku ale musíme si dávat bacha na lidi.

Na škole nejsme jediný vlkodlaci ale resektujeme neutrální prostředí a hlavně je tu hodně lidí, takže si musíme dávat pozor na chování aby jsme nevrčeli a neproměnili se

                               *  *  *
Venku se už zatáhlo a krásný měsíc vystřídal jarní slunce. Hvězdy nejdou kvůli světlu velkoměsta vidět, ale můžete si je představovat když víte kde jsou.
Sedíme u stolku na balkonu který je zaplněný rostlinami všeho druhu aby jsme přírodu měli aspon trochu na blízku. Čaj který jsme si udělali k učení už vychladl, protože se každá soustředíme na svoje učení, že jsme ztratili pojem o čase.