Touha

3.dil

      Jacob

Když jsem si šel večer lehnout, myslel jsem si, že jsem měl den na hovno. Ale to jsem nevěděl do jakých sraček se probudím dneska. Nonstop papírování, telefonování a rozčilování co zase někde někdo provedl a to že jsem nenašel ješte svoji spřízněnou duši mi na náladě nepomáhá.

Za ty roky co vedu tuhle smečku jsem nikdy nebyl tak moc nasraný jako za poslední měsíc. Problemy tamhle, a tamhle už mě to vytáčí a ještě se do toho teď přidávají problemy, kvůli Dantemu chce zaútočit na půlnoční a chce pomoct, tak na to mohou rovnou zapomenout nehodlám jim pomáhat ať si to vyřeší sami mám dost problémů ve své smečce.

Thomas je můj kamarád a Beta téhle smečky a je v tom sakra dobrej, ale momentálně se mi trochu vyhýbá a ani se mu nedivím není se mnou řeč.

Když parkuji před svým domem po šílené schůzi už si říkám, že mě nic nepřekvapí a možná bude lepší, když se půjdu uklidnit do lesa ,a pustit ven Blacka.

Black převzal kontrolu a ulovil si jelena aspoň mu to trochu zvedlo náladu ale žádná sláva jsem těsně u hranice s půlnoční smečkou když ucítíme tu nádhernou do čumáku bijící vůni jahod,levandule a knih taková překrásná vůně se šíří celým mým tělem a rozproudí to místa která momentálně nepotřebují rozproudit ale jako bych s tím nemohl nic dělat moje nohy se rozeběhnou tím směrem a pak ji spatřím nádherná bílá drobná vlčice, jak pije na kraji území z potůčku který teče na hranicích.

Nemůže mě vidět jsem za keřem a pozoruji tu krásu, její vůně mě ubíjí. Chtěl bych ji mít v náruči a už ji nikdy nepustit. Pak mě to dojde, našel jsem svoji spřízněnou duši a je ve smečce hned vedle, to je ale divné že už dřív jsem ji nepotkal.
Když se naše oči střetnou na malý okamžik ztrácím se v tech jejich modrých očkách.