11. díl

329 13 0
                                    


Emily


Vnímala jsem pronikavé zvuky okolo sebe. Chrastění kovem, pokládání něčeho na dřevo nebo otevírání šuplíků. Poznávala jsem některé hlasy okolo sebe ale byl tu jeden hluboký hlas který mě mrazí až v morku kostí. Nikdy jsem ho neslyšela. Tento hlas bych si rozhodně pomatovala.

Chtěla jsem otevřít oči a podívat se komu ten hlas patří, ale nešlo to, moje víčka byla tak těžká ,že jsem nemohla dělat nic než poslouchat a zase upadnout do spánku. Slyšela jsem jak se baví o mě. O nějakém stěhování a pak zase tma. Cítila jsem, jak jsem upocená, své bílé vlasy mám nalepené na tvářích.

Když se konečně podařilo otevřít jedno oko a pak druhé, oslepilo mě vycházející slunce a pak jsem ucítila, jak mě někdo drží za ruku.


Otočila jsem hlavou ale ta rána na krku mě zavolela, že jsem sikla bolestí. Někdo vedle mě vystřelil do stoje a pustil mi ruku. Neviděla jsem mu do obličeje, ale neznámý se ozval.

"Dobré ráno, jak se cítíš." přemýšlela jsem na tím hlasem ,který je tak hluboký a temný. Když jsem neodpovídala, tak to zkusil znovu. "Byla jsi mimo dva dny , ale za pár dní by ta rána na krku měla zmizet." Řekl mi a já na něj vykulila oči. "Dva dny?" můj hlas jsem nepoznávala byl tak chraplavý a cizí. "Ano, bouchla si se při boji do hlavy." Jo matně jsem si vzpomínala na ten boj, pád a na černého vlka.

A sakra ,už je mi to jasný kdo je tento neznámý. "Ty si mi zachránil život?" Šeptem jsem se zeptala, ani nevím jestli to vůbec slyšel." Ano, a udělám to kdykoliv bude potřeba." Jasně, takže vděčím muži co si mě chce odvést do svého domu a odtrhnout mě od rodiny, super.

Tak tento údajný Jacob, který má být mým druhem odjel do své smečky a řekl ,že si za pár dní až se uzdravím pro mě přijede a odveze mě k sobě domů. "to je boží náš druh Em. se o nás postará." Rheo to není boží a co náš domov, a naše škola v New Yorku? Musíme tam pak jet na zkoušky. Nezahodím tady 3 roky studia jen kvůli Jacobovi co si myslí že může všechno.


Mia za mnou přišla a zjistila jsem, že je na tom úplně stejně jako já. Její druh jí oznámil že si pro ni dojede ve stejný čas jako pro mě Jacob. A víte proč? Její druh je totiž Thomas ,Beta Jacoba to je ale náhoda co? "Ale aspoň tam nebudeš sama v cizím. Budem tam mít Miu." Jasně Rheo, je to trochu pozitivní mít tam svoji nej kámošku.


TouhaKde žijí příběhy. Začni objevovat