Touha

26.díl

Já a Mia musíme odjed zase na zkoušky do New Yorku. Jacob není nadšený z toho, že musím odjed a když on je nervní tak i smečka bude nervózní.

"Neboj, Jacobe, je to jen týden. Budu ti volat každý večer."

"Dobře, ale stejně dávej na sebe pozor!!" Jacob mi chytil ruku a přitáhl si mě k sobě

"Pojď, Em. jinak nám uletí letadlo!" Mia už na mě křičela. Kluci nás totiž zavezli na letiště a zbytek cesty už bylo na nás

Jacob mě políbil na čelo "Hodně štěstí."

Jacob se za námi díval, jak mizíme v davu.

Cesta letadlem byla v pořádku i když Rhea byla trochu podrážděná.

- - - - - - -

Dorazily jsme do New Yorku a ubytovaly jsme se v malém hotelu poblíž centra. Náš byt jsme totiž museli pustit, už jsme tam nebydleli a nebylo nutné ten byt platit.

" Už se těším na všechny ty zkoušky, až je budem mít zasebou." Mia se zadivala z okna

"Já taky, ale trochu se bojím, jak to zvládnu. Zas tolik jsem se neučila, jak mě nebylo dobře." Lehla jsem si do postele a dívala se do stropu

"Neboj, jsi skvělá. Zvládneme to spolu." Mia si lehla vedle mě a objala mě

- - - - - -

Každý den začínaly zkoušky brzy ráno a končily pozdě odpoledne. Byly náročné, ale nějak jsme to zvládali. Já jsem hned po zkoušce zamířila do sprchy a spát. Moje energie byla na nule. Mia se mezi tím učila.Každý večer jsme si s Jacobem volali přes videohovor

- - - - - - - - --

Dneska je už třetí den zkoušek zrovna mě probudil zvuk telefonu.

"Jak to šlo dneska?" Jacob na druhé straně měl kruhy pod očima. Vypadalo to jako kdyby nemohl pořádně spát

"Bylo to těžké, ale myslím, že jsem to zvládla. Jak se máš ty? Vypadáš unaveně" Jacob si povzdechl

"Nic moc, bez tebe je to tu prázdné. Ale zvládnu to, když vím, že se brzy vrátíš. Neboj jen mám spoustu práce." Ještě jsme si takhle povídali dokud jsem neusla u zapnutého hovoru.

Jacob

Vidlím jak spokojeně oddechuje. Má krásné červené rty, ale je trochu bledá. Bojím se ,že tam někde spadne nebo se jí zatočí hlava, což už se stalo několikrát. Vidím jak se Mia mihne v dáli . Mají společný pokoj hlavně aby nebyla Em. sama.

" Mio ?" Zavolal jsem potichonku abych nezbudi unavenou krásku.

" Je ,ahoj Jacobee. Em. ti takhle ušla při hovoru?" Mia si vzala mobil do ruky a dívala se na mě.

" Jo, jen jí nebuď. Chtěl jsem se zeptat jestli už trochu jí, víš že ona mi moc o tomto neřekne." Mia si povzdechla

" Jako není to nic extra ale něco sní za ten den."
" Dobře ,díky , ať vám ty zkoušky vyjdou."a s tímto jsem hovor položil

- - - - - -

Trávil jsem většinu času v kanceláři nebo s Thomasem, aby jsme si zkrátili čekání.