Touha

10. díl

                                                                                                         Jacob

"Jistě. Vyřídím mu to." ozval se vedle mě Beta a já se na něj zmateně zamračil. "Co je."  Zavrčel jsem. Bylo znát, že jsem podrážděný. 

Založil jsem si ruce na hrudi a mračil se dál. Na půlnoční smečku teď zaútočila Danteho smečka. Moje srdce jako by přestalo bít a já zadržoval dech. Moje Luna teď možná bojuje o život. Vylítl jsem z křesla a dal rozkaz Thomasovi ať svolá bojovníky. Půjdeme na pomoc půlnoční smečce, protože nedokážu jen tak sedět a přemýšlet co se tam odehrává a jestli moje družka je v pořádku a nebo tam někde leží zraněná. To by mě roztrhalo srdce na miliony kousíčků.

"Co máš v plánu udělat až tam budem?" Zeptal se Thomas, který společně se mnou sledoval, jak se vlci připravují na okamžitý odchod za půlnoční smečkou. "Najít svoji družku a ujisti se že je v pořádku a pak pomoct smečce aby vyhráli. "Dobře ale víš stejně jako já, že to nebude tak snadné." Založil si ruce na hrudi. "Ovšem že to vím sakra.....Ale nic mě nezastaví, abych ji našel." Jestli ji někdo skřiví jediný vlásek, tak bude mrtvý vlk.

"JDEME." Přeměnil jsem se do vlčí podoby a zanedlouho přebíhal naše hranice . Za sebou jsem slyšel vlky ze své smečky.

Moji vlci se na ty z Danteho smečky vrhli s větším elánem, než jsem od nich očekával. Věděl jsem že za mnou půjdou do jakékoliv bitvy, ale to jak se bojovníci vrhly na ně, mi vyrazilo dech. Až takové odhodlání jsem nečekal.

Bojovníci nečekali a vrhli se na prvního nepřítele a trhali ho na kusy. Sám jsem se vrhl do nitra boje a pátral očima jestli neuvidím bílou vlčici a nebo neucítím tu její překrásnou vůni. Její pach který se linul po bojišťi a já mu vyrazil hned naproti. V dálce se ozývalo kňučení, štěkání, vrčení atd...

Pohled se mi přesměroval na tři vlky kteří mi bránili v cestě za mou družkou. V dálce jsem ji zahlídl byla nádherná, jak se prala a zabíjela ostatní protivníky.

Vlci se na mě vrhli. Zaryl jsem tesáky do jednoho a přeťal tepnu. Druhého jsem tesáky zvedl a švihl s ním o strom a třeťí se už ani nesnažil bránit.

 Moje oči hned vyletěli k bílé vlčici která ležela pod stromem. Ležela nehybně a mě se zastavilo srdce. Můj vlk vrčel a byl vzteky bez sebe a já mu povolil přebrání těla. Ten hned skočil na vlka co ji chce ukončit život a odrazil ho daleko. 

Potom se vše odehrálo strašně rychle. Black zabil vlka co zranil naši družku a ostatní vlci začali ustupovat. Přebral jsem kontrolu zpět a šel k ní Ležela tam ve svoji lidské podobě a na krku byla zaschlá krev. Proměnil jsem se na člověka a její tělo pomalinku zvedl abych jí ještě nějak neublížil. Najednou se ale přede mnou objevil zrzavý vlk a vrčel na mě. 

Vlčí telepatijí mi řekl ať ji laskavě pustím a on si ji převezme, že cizí člověk mu nebude sahat na sestru. Čemuž jsem se musel v duchu pousmát, protože doufám, že za nějakou dobu už cizí nebudu.

Ignoroval jsem ho a šel k hlavní budově smečky. Cestou jsem potkal moje vlky a já jim oznámil, že se mají vrátit domů a dopřát si odpočinek za tu skvělou práci. Alfa Herry se ke mě přidal a zkoumal zranění své dcery a já se s ní domluvil, že tu nějakou dobu můžu zůstat než se moje družka probere. Konečně taky už vím jak pak se moje spřízněná duše jmenuje. Je to nejkrásnější jméno pod sluncem" Emily" Pořád si to jméno musím opakovat ,je nádherné.

V domě jsem zamířil rovnou do lékařského pokoje tam ji něžně položil na postel a doktoři už začali dělat svoji práci.