7.dil

327 11 0
                                    

                                Jacob

Nevím jak dlouho jsem tam stál a díval se do té modře, v jejich očí. Najednou někde zapraskala větvička a já pohlédl tím směrem.

Viděl jsem moji hlídku, jak v dáli kontrolovali hranice .Moje hlava se otočila zpět a  zuřil jsem vzteky. Drobná Vlčice zmizela, jak pára nad hrncem. V ten moment jsem chtěl zabít svoji vlastní hlídku.

Na území půlnoční smečky jsem nemohl bez povolení. A tak jsem ji musel nechat jít. Vyrazil jsem zpátky domů .Thomas už musí být zpátky ze svého výletu.

U domu už čekal frustrovaný Thomas. Pravděpodobně nenašel svoji družku. Na kraji lesa jsem se proměnil a zbytek šel po dvou.

" Máš špatný den Thome?"     V duchu se mi vytvořil úsměv naše nálady se prohodili.
"Že se ptáš ,vleču se přes 100km do smečky Šedého vlka a nic ,moje družka nikde."
Nezávidím mu,  já ještě před 2 hodinami taky neměl tušení ,kde se moje družka nachází. Trochu mě ale vadí že půlnoční smečka je na jehlách z Danteho. Doufám že se ji nic nestane.

Zamířil jsem s Thomasem do mé temné, útulné kanceláře, kde samozřejmě postávali nedodělané spisy. 

Nemohl jsem se na práci vůbec soustředit. Moje mysl odlétala k té nádherné bílé vlčici a k té její překrásné vůni. Byla návyková jako droga 

Moje ruka automaticky vystřelila po telefonu a vytočila číslo Herryho Browna Alfy půlnoční smečky.

Herry - [ Dobrý den, Alfo Jacobe copak pro vás mohu udělat ]

Jacob - [ Zdravím vás Alfo Herry , chtěl bych poprosit o povolení vstoupit na vaše území ]to je asi poprvé za svůj život co jsem o něco, někoho prosil

Herry - [ Dobře a co vás k návštěvě vede ]

Jacob - [ Viděl jsem u hranic vaší smečky bílou vlčici, která je pravděpodobně moje spřízněná duše, chtěl bych ji navštívit a oznámit, že je Lunou mé smečky ]

Thomas přede mnou má otevřenou pusu dokořán. A oči mu málém vypadly z důlků.

Herry - [ Jistě Tím pádem můžete vstoupit na území půlnoční smečky, já se zatím pokusím zjistit kdo ta bílá vlčice byla ,ať ji nemusíte nahánět po mém území.]

Jacob - [ Děkuji .Můžeme dorazit ještě dnes? ]Už se nemůžu dočkat

Herry - [ Jistě budeme vás očekávat ]

 Mobil jsem típl a pohled mi zůstal na Thomasovi, který vypadal jak kdyby viděl ducha. " Ty...ty jsi vážně našel svoji Lunu, proč si mi o tom neřekl." Musel jsem jen máchnout před sebe rukou aby se dál nevyptával.

TouhaKde žijí příběhy. Začni objevovat