Jacob
Teď toho bylo hodně – oslavy, konference, narozeniny, které byly úžasné, zkoušky.
Potřebuji chvilku klidu, být jen s Emily a užívat si její přítomnosti a vědomí, že v ní roste náš malý prcek.Emily napadlo, že bychom mohli odjet na dovolenou ve dvou. Někam k moři na týden, prostě si dát pauzu.
Úplně s ní souhlasím, ale jsem nervózní, jestli to smečka zvládne na chvilku bez Alfy.
A to se ještě musím domluvit s matkou, jestli na chvíli převezme vedení smečky. Thomas jí bude určitě k ruce.
To mi připomnělo, že matka ještě neví, že je Emily těhotná. Musíme jí to pak říct.
- - - - - - - - - - - - - -
Sedím v kanceláři a na stole přede mnou leží hromada dokumentů. Smlouvy, které je potřeba projít, schválit, nebo opravit. Najednou někdo zaklepe
"Ahoj, chlapci, je tady právník. Můžu ho pustit dovnitř?" Samanta strčila hlavu do dveří.
"Jo, pusť ho." Samanta už chtěla zavřít dveře, ale já jsem se ještě stihl ozvat.
"Mami, můžeš se pak stavit? Potřebuji ti něco říct." Samanta kývla hlavou na souhlas a za dvě minuty už zaklepal právník. Pustil jsem ho dál a probírali jsme smlouvy asi přes dvě hodiny.
Právník, pan Harrison, si sedl naproti mně s vážným výrazem ve tváři. Je to starší muž s brýlemi, pečlivě upraveným vzhledem a zkušeným pohledem.
"Dobře, pane Harrisone, pojďme začít. Co máme na pořadu dnes?"
"Dobré odpoledne, Jacobe. Dnes máme několik klíčových bodů, které je potřeba probrat. Začal bych s touhle smlouvou s naším novým evropským partnerem." Podává mi tlustý šanon s dokumenty.
"Tady je návrh smlouvy. Myslím, že je v celku v pořádku, ale jsou tam některé body, které by bylo dobré projít detailněji."
Otevřu šanon a začnu pročítat první stránku. Pan Harrison mě vede k důležitým částem.
"Tady, například, článek 5, odstavec 3. Jedná se o dodací podmínky. Oni navrhují, že zboží bude dodáno do 30 dnů od obdržení objednávky, ale my bychom chtěli mít možnost prodloužit tuto lhůtu v případě nepředvídaných okolností."
Ukázal na odstavec"Souhlasím, 30 dnů je příliš krátká doba. Co navrhujete jako optimální dobu?"
"Navrhl bych 45 dnů s možností prodloužení na 60 dnů v případě nutnosti." Pan Harrison si proposedl na místě
"Dobře, to zní rozumně. Dále?" Zeptal jsem se
Pan Harrison pokračuje v projednávání jednotlivých bodů smlouvy, zatímco já si dělám poznámky.
"Pak je tu otázka ceny. Oni nabízejí pevnou cenu, ale my bychom chtěli mít možnost upravit cenu v závislosti na změnách trhu."
Pan Harrison je můj nejlepší právník a je tady už hodně dlouho, takže mu věřím."Ano, musíme být flexibilní. Trh je neustále v pohybu. Jak to můžeme formulovat, aby to bylo pro obě strany přijatelné?"
"Navrhoval bych klauzuli, která umožňuje úpravu ceny na základě indexu nákladů na suroviny nebo podle určitého časového rámce."
"To zní dobře. Přidejte to tam. Co dalšího?"
Pokračujeme v projednávání dalších bodů smlouvy, včetně specifikace produktů, způsobu platby a řešení sporů.
"To by mělo být vše pro tuto smlouvu. Máte nějaké otázky nebo připomínky?"
"Ne, myslím, že jsme probrali vše důležité. Jakmile tyto změny zapracujete, dejte mi vědět a já to znovu projdu."
"Samozřejmě, Alfo. Děkuji za váš čas."
"Děkuji vám, pane Harrisone. Dobrou práci."
"Můžu?" Emily nakoukla do dveří.
"Ty vždycky, děje se něco?" zeptal jsem se. Ona jen zakoulela očima. Pozdravila pana Harrisonsa, za který zavřela dveře.
"Ne, nic, jen jsem tě chtěla navštívit a slyšela jsem od Samanty něco o tom, že s ní chceš mluvit." Emily přešla až ke mně a sedla si mi na klín.
Pohled do těch modrých očí mě vyrušilo klepání. Samanta nakoukla a chtěla zase zmizet "Je....v pořádku, já teda přijdu později." Ale já jí zastavil
"Mami, počkej. Emily se to taky týká, takže pojď dál." Samanta si sedla na židli před stolem a šťastně se na nás usmívala.
Emily si sedla na židli vedle ní a mně přešel smutný výraz přes obličej, a Black ve mně zakňučel. Od té doby, co je těhotná, je Black strašně na jehlách, ochranářský a majetnický. Samozřejmě, jeho pocity se přenášejí i na mě.
"Mami, je čas ti něco oznámit," podíval jsem se na Emily a ta kývla na souhlas.
"Emily je těhotná. Budeš mít vysněné vnouče." Samanta si dala ruku před pusu a nedokázala zakrýt radost. Potom vystřelila do stoje a obejmula Emily, která si taky stoupla.
"To je skvělý. Bude ze mě babička." Samanta se rozbrečela štěstím a Emily se přidala, protože jak je teď plná hormonů, nemůže své emoce udržet na uzdě. Samanta pak obešla stůl a políbila mě na čelo.
Takhle, jen mezi námi, mi to nevadilo, ale venku by si to nikdy nedovolila. Mám totiž před smečkou určitou autoritu.
Samanta si zase sedla a Emily zklidnila své emoce. Mohli jsme pokračovat dál v důležitých věcech.
"Hlavně to ještě nikomu neříkej. Chceme si to nechat ještě chvíli pro sebe." Samanta pokývla hlavou. "Jasně, vy to pak oznámíte smečce. Mlčím jako hrob."
"A ještě je tu jedna věc." Samanta vykřikla, než jsem stačil něco říct."Bude svatba?" Emily na ni vykulila oči. "Ne, mami, zatím neplánujeme svatbu. Budeme i tak mít hodně starostí."
"Chtěli bychom s Emily jet na týdenní dovolenou někam k moři." Díval jsem se na svou krásnou družku, která vypadala, že jí není moc dobře.
"Jasně, jen jeďte, já se postarám o chod smečky." Moje oči se z Emily přesunuly k mé matce, která se nechovala jako žena, co jsem znal od narození – divné.
Samanta se zvedla a šla ke dveřím, u nichž se otočila. "Emily, připravím ti limonádu." S tím odešla.
Já jsem rychle přiběhl k Emily, která teď vypadala, jako by měla kolabovat.
"Zavolám doktora." Vzal jsem mobil a za chvilku byl tady. "Dál," jen jsem křiknul.
Doktor vešel a prohlížel Emily, ptal se jí na různé otázky a já mu řekl, že je těhotná.
"Dobře, dal bych naší Luně infuzi, ať se jí do těla dostanou tekutiny a vitaminy," řekl a zamířil do lékařského křídla.Vzal jsem Emily pomalu do náruče a zanesl ji do naší společné ložnice. Položil ji jemně na postel a pomohl jí, aby se převlékla do pyžama, protože bylo jasné, že už z postele nevyjde.
Doktor jí napíchl kapačku. Já už dnes nemusel dělat smlouvy, takže jsem si lehl vedle ní a pustili jsme si nějaký krimi film. Emily u toho usnula a spala až do rána. Já jí jenom vyndal kanylu a šel taky spát.
ČTEŠ
Touha
WerewolfEmily je 22 letá vlkodlačice, která touží jen po jednom dostudovat Vysokou školu v New Yorku. Studuje už 3 roky a za tu dobu se vracela jen málo kdy domů. Vždy kdy na svátky byla doma trávila svůj volný čas v lese. Protože v New Yorku musí svoji vlč...