Touha

22.díl

DVA DNY PO PÁRTY.

Emily

Mia a já se procházíme v lese. Jako lidé. Chtěli jsme se provětrat a vyprávěla mi o tom, jak ji Thomas označil.

„Je ti dobře? Jsi nějaká bledá." Poslední dva dny mi není dobře, asi jsem chytla nějakou virózu. Jacob měl moc práce, takže si toho naštěstí nevšiml. Nechci totiž, aby mě obskakoval jako nějakého lazara a dobrá procházka mi udělá dobře.

„To se ti jenom zdá, je mi fajn." Je to moje nejlepší kamarádka, ale začala by to řešit a spekulovat o tom. To teď nepotřebuji.

„Hele, nechceš dnes něco podniknout? Třeba kino." To zní zajímavě.

„Jasně."

„Třeba bychom dokázali přemluvit i kluky." Za zkoušku nic nedáme.

"Mio nevíš co mam dát k narozeninám muži co má vše? " O té doby, co jsem se dozvěděla, že má za dva týdny narozeniny. Mě ta myšlenka na dárek nedá spát.

" No nevím ,tak mu dej sebe tím nemůžeš nic zkazit." Řekla že smíchem

" Mio, mě si muže vzít kdy bude chtít. Chci mu dát něco co bude mít pro něj citovou hodnotu."

" Tak se zeptej Samanti. " To je docela dobrý nápad. Mohla by vědět o něčem

Nakonec jsme se proměnily na vlky a oběhly si území. Cestou jsme potkaly i hlídku, která se uklonila a utíkala dál. Byly jsme na přelomu území naší smečky s mou bývalou smečkou. Přešly jsme k potůčku, kde jsem se poprvé potkala s Jacobem. Je divné, že už to bude měsíc a půl.

Najednou na nás z druhé smečky skočil vlk a povalil mě na zem. Začala jsem vrčet a cenit své tesáky. On mě držel na zemi a jako kdyby se mi vysmíval. Mia ho povalila a pomohla mi dostat se od něho dál. Proměnil se a já přestala vrčet a vykulila jsem oči.

„Kevine?"

„Ahoj Mily, taky tě rád vidím, ale vrčet si na mě nemusela." Ty vole, co on tady dělá sakra?

„Jasně, a ty si na mě nemusel skákat." On se ušklíbl a šel blíž. Já zase začala vrčet.

„Ale no tak, Mily. To mě ani neobejmeš?" Tak na to ať rovnou zapomene. Nebudu přece objímat svého bývalého, který mi zlomil srdce. Hajzl.

„Ne, můj druh je hodně žárlivý, nechci na sobě mít tvůj pach. Co tady vlastně děláš?"

„Pozval mě tvůj bratr. Chtěl jsem tě navštívit, ale říkal, že ty mě nesnášíš. No tak jsem nepřijel k vám." Bože, já ho nemůžu vystát. To jeho ego. Jak jsem s ním dokázala být?

„Jo, nesnášela jsem tě, ale teď už jsi mi ukradený. Jsem šťastná v Rudé smečce se svým druhem." Miluji ho, i když jsem mu to ještě neřekla.

Mia vedle mě jen nehybně sedí a kouká od jednoho k druhému.

„Běž z našeho území, už musíme jít zpět." Musíme se vrátit na oběd. Samanta vaří, takže se těším, co úžasného její kouzelné ruce zase dovedly.

Otočila jsem se na patě a odešla směrem k domu. Mia mě doběhla a ani nepípla, až po nějaké době.

„Jsi v pohodě?" Měla ten svůj sladký hlásek. Ona jako jediná věděla, co se mezi námi stalo. Usmála jsem se tomu. No, přece je to už dávno za mnou.

„Jasně že jsem, už to jsou čtyři roky. Jenom nemůžu vystát to, jak se chová." Jeho ego je na zabití. Nevím, jestli jsem byla dřív tak slepě oddaná, že jsem to neviděla.

„No konečně to taky vidíš, dřív byl ještě horší." Zasmála jsem se a objala ji.

„Promiň, že jsem tě dřív neposlouchala." Mia mi to oplatila a vešly jsme dovnitř. Kluci už seděli u stolu.

- - - -

Večer jsme se teda rozhodli jít z kluky do kina.
Mia, vždy energická a plná nadšení, nemohla skrýt své vzrušení.

„Nemůžu uvěřit, že Jacob a Thomas ještě nikdy nebyli v kině!“ vykřikla Mia, když jsme se přibližovali ke kinu. „To bude úžasný!“

Jacob, jako vždy klidný s kamennou tváří. Thomas, vždy vtipálek, se připojil k jejímu nadšení: „Jo, nikdy jsem to nezažil. Uvidíme, jestli to bude stát za to, Mio. Možná budu raději sledovat tebe.“

Emily se zasmála a podívala se na Jacoba: „Myslím, že se vám to bude líbit. Je to jiný zážitek než sledování filmů doma.“

Vstoupili jsem do kina a okamžitě nás obklopil ruch a šum návštěvníků. Mia zamířila rovnou k pultu s občerstvením: „Co si dáme? Popcorn, nachos, sladkosti? Já chci všechno!“

Thomas se přidal: „Popcorn pro mě a, uh, kolu. Ale hlavně ten popcorn.“

Jacob se podíval na Emily: „Co si dáš ty?“

Já jsem se usmála: „Asi si dám popcorn a Fantu. A co ty?“

Jacob chvíli přemýšlel a pak pokrčil rameny: „Stejně jako ty.“

S občerstvením v ruce jsme se vydali do sálu. Když jsme našli svá místa, Mia začala okamžitě komentovat každý detail: „Podívejte, jak je ten sál obrovský! A ten zvuk bude úžasný.“

Thomas se smál: „Mio, uklidni se, film ještě ani nezačal.“

Když zhasla světla a začaly reklamy, Jacob tiše pozoroval obrazovku. Cítila jsem, jak se vedle mě trochu napjal. Jemně jsem  mu stiskla ruku. „Bude to fajn,“ zašeptala.

Film začal a naše čtyřčlenná skupina se ponořila do světa komedie. Mia se smála nahlas při každé vtipné scéně, až se na ni občas lidé ohlíželi. Thomas se k ní přidal se svými komentáři, které často přehlušily dialogy ve filmu.

„Mio, Thomasi, zkuste být trochu tišší,“ Sykla jsem na ně, ale nemohla jsem si pomoct, aby jsem se neusmála. Bylo to nakažlivé.

Jacob, i když neprojevoval mnoho emocí, se několikrát pousmál a občas tichounce zasmál. Samozřejmě že jsem si toho všimla a byla jsem ráda, že se baví.

Když film skončil, Mia se rozhlédla: „Tak co? Bylo to skvělé, že?“

Thomas přikývl: „Jo, bylo to lepší, než jsem čekal. A ten popcorn... nejlepší!“

Jacob se podíval na mě „Bylo to fajn. Děkuju, že jsi nás sem vzala.“

Usmála jsem se

Celá naše skupina se vydala ven z kina, stále plná dojmů z filmu. Mia plánovala další výlety a Thomas vymýšlel další vtipy. Jacob a mě chytil za ruku a spokojeně jsme odcházeli domů.Na dnešní dopoledne jsem z radosti zapomněla. Doma jsem se vysprchovali a ulehli do postele. Spokojeně jsem usnuli v obětí.