6. díl

316 12 0
                                    

                              Emily

Lesy ozařovaly sluneční paprsky, které hřály všechna zvířata, jež tu dváděla a stavěla si svoje příbytky.
Barevné květiny nastavovaly paprskům své rozkvetlé hlavičky a poutali k sobě malé poletující včely.

Všechno se zdálo být člověkem nedoknuté.
Ptáci zpívali veselé melodie a včelky spokojeně bzučely nad lahodnými květinami.
Kolem stromů rašila čerstvá travička, jenž tenká stébla trávy se jemně pohupovala v jarním vánku.

Stála jsem uprostřed té nádhery a užívala si ten naprostý klid. Pak jsem se rozběhla směrem do krásných lesů.

Moje tlapky jemně dopadaly na čerstvě vyrašenou trávu, tak lehce že jsem ani nevnímala jak rychle běžím.

Mé hrdlo umíralo žízní tak jsem zvolila směr potůček na hranici ze smečkou Rudého měsíce. Jasně že tu je i jiný potůček ale to je u Danteho smečky, takže radši k hranicím smečky Rudého měsíce nechci riskovat svůj život.

Jak se moje tlapky přibližovaly, cítila jsem svěží vůni potůčku. Moje tlapky se ponořily do průzračné tekutiny.

Najednou jsem měla takový zvláštní pocit, jako kdyby mě někdo sledoval.
" Jo přesně, někdo nás pozoruje ale odkud ." To netuším Rheo, ale musíme zachovat klid ,třeba se nám to jen zdá.

Srdce mi mohlo pomalu vyskočit, jakou rychlostí začalo bušit v mé hrudi ,když se naše oči střetly. Zapomínala jsem dýchat, má vlčice se ve mě přikrčila a byla odhodlaná udělat cokoliv aby nás z této situace dostala.

Před námi stála sama Alfa smečky Rudého měsíce. Měl tak pronikavé žluté oči a  černou srst jak uhel a jeho velké mohutné tělo by mě dokázalo rozdrtit ani bych nemrkla.

TouhaKde žijí příběhy. Začni objevovat