Poddej se mi!

Kapitola padesátá první

Hodiny ubíhaly rychle a my v sobě měly téměř druhou lahev. Kombinovaly jsme to s nealkem, aby Andrea byla schopná podat léky, ale atmosféra byla uvolněnější.

,, Měla bys zavolat svojí mámě. Sice vás chtěla rozdělit, ale teď je jiná situace. A třeba mezitím vše přehodnotila," řekla náhle Andrea a já nesouhlasně zakroutila hlavou. Nevěřila jsem tomu a po tom všem by bylo těžké se jí jen podívat do očí.

,, Tak na to rovnou zapomeň. Nebudu poslouchat její obviňování. A věř mi, že by mi to předhodila. Stačí, že si to dávám za vinu já. Nepotřebuji, aby mě z toho vinil další člověk. A k Denise se zachovala jako ke kusu hadru."

,, Eliso, byla v šoku a jistě by to už neřekla. Zkus to brát z jejího pohledu. Jsi její jediná dcera a má strach, aby tě někdo nevyužíval pro peníze," řekla a já upila ze skleničky.,, Musím říct, že jsem se tohoto taky bála. Krásná holka a nechá se sbalit ředitelkou velké firmy. Máš auta, barák i peníze. Kdo by nechtěl žít v takovém luxusu," pokračovala a zasmála se.,, Ale později jsem pochopila, že u ní je to něco jiného. Miluje tě a to bez ohledu na to, kdo jsi," usmála jsem se a pohrávala si se skleničkou.

,, Jo. Změnila můj život k nepoznání. Myslela jsem, že jí otevřu svou druhou stránku osobnosti. Ale kdykoliv se k tomu odhodlám, stačí, abych jí pohlédla do očí a ta stránka se stáhne do ústranní. Jsou tu věci, které jí chci ukázat, ale nevím jak na to. Bojím se, že uteče," řeknu a otočím hlavu ke schodišti.

,, Zlato, pokud zvládla tohle a psychicky jí to nepoloží, nemusíš se toho bát. Denisa vypadá na povrch křehce, ale tak se jen jeví. Ale uvnitř je neuvěřitelně silná. Aspoň já z ní mám takový pocit," řekla a povzdechla si.,, Mě trvalo dlouho, než jsem do ruky vzala zbraň a zvládla vystřelit na kus papíru. Ona do toho šla hned po hlavě."

,, Andreo, prosím. Nemluv o tom. Nepřemýšlela nad následky. Viděla jen člověka, který jí ublížil. Být tam kdokoliv jiný, neudělá to. A ani nechci, aby se to někdy opakovalo," odpověděla jsem a na chvíli se zaposlouchala.

,, Nic se neděje," uklidnila mě.,, A víš, že tomu nezabráníš? Měla by jsi jí naučit s tím zacházet. Nikdy nevíš, kdy to bude potřeba. A doufám, že je ti jasná jedna věc."

,, Nikdy to potřebovat nebude, takže jí s tím učit nebudu. A co by mi mělo být jasné? Že už zná obličej všech a ví, co se tam děje? Že tam zná cestu? A co s tím?"

,, Bože, jsi tak natvrdlá nebo to jen hraješ? Kdyby tě opustila, když jsi jí ukázala ty papíry a udala tě, dalo by se to zachránit a nikdo by po ničem nepátral," řekla a já věděla kam tím míří.,, Kdyby to udělala teď, je to svědek, co zná vše," dokončila a mě ulétla ruka. Má dlaň se setkala s její tváří.

,, Andreo, tohle už nikdy nevyslovuj a neopovažuj se tu myšlenku dokončit. Neopustí mě a já jí také ne. A udělám cokoliv proto, aby byla šťastná. Klidně s ní odjedu za svou matkou. A ty víš, kam by to bylo. A to jen proto, aby byla v bezpečí a semnou," řekla jsem jasně a ona se pousmála. Věděla jsem, co si o tom myslí a to mě štvalo ještě víc.

,, Neříkám, že se to stane. Ale ty víš, jak zareaguje až se probere? Já to teda nevím. Zatáhla jsi jí do něčeho, do čeho jsi neměla. Mohlo to ohrozit všechno. Obchody i lidi, co v tom jdou s námi. Vím, že jsi řekla, že s tím končíš. Ale kdyby to tak bylo, neukázala by ses tam a toho idiota nechala policajtům," zase měla pravdu. Tak jako vždy, když jsem řekla, že končím.,, A chlapy si tohle nenechají pro sebe. Takže očekávej svou matku."

,, Nechci to teď řešit, ano? Vyřešíme to až budu vědět, že se její stav nezhorší. Nebo jinak. Až bude v pořádku a bude se k tomu taky moct nějak vyjádřit. Ale vím, že mě neopustí. To bys musela vidět tu její oddanost a lásku, kterou mi dává," nalila jsem si další skleničku.,, A co se týče mé matky, nemyslím si, že jí budou kontaktovat. Jsou rádi, že se jí zbavily," usmála jsem se a napila se. Andrea si povzdechla a podívala se na telefon.

,, Jsi si Denisou až moc jistá. Hlavně abys pak nebyla zklamaná. Neznáš jí tak dobře a do hlavy jí nikdo nevidíme. Ale máš pravdu. Počkáme a uvidíme," přikývla jsem a cosi zaslechla.,, Princezna se nám asi probouzí," řekla a vstala. Vydala jsem se rychle nahoru a hned se vydala k Dee.

,, Jsem tady, zlato. Jsme doma a budeš v pořádku," otočila jsem se na Andreu, která se chystala něco říct. Ale stačil můj pohled, aby si to rozmyslela. Hned mě chytila za ruku a stiskla jí ve své.

,, Strašně to bolí," řekla se slzami a zrychleně dýchala.,, Ve filmech to tak bolestivě nevypadá," řekla a já se musela zasmát.

,, Donesu něco na bolest a pití," Andrea se hned otočila a zmizela za dveřmi.

,, Ve filmech vypadá všechno jinak, než je ve skutečnosti," usměji se. Její tvář jasne ukazuje, jak silné má bolesti.,, To bude dobrý, lásko. Andrea ti dá něco na bolest."

,, Do hajzlu!" křikla a jedna slza střídala druhou. Obešla jsem postel a lehla si vedle ní.,, Proč nemohu hýbat nohou."

,, Andrea s Martinem ti museli vytáhnout kulku. Nohu museli rozřiznout a pak zase sešít. Teď tam máš stehy, máš to zavázané a máš na noze mou ortézu, abys s nohou nemohla hýbat," řekla jsem a do pokoje vešla Andrea.,, Dá ti něco na bolest," přikývla a já sledovala jak jí kanylou podává léky.

,, Kdy to zabere?" zeptala se a já si její hlavu položila na rameno. Andrea stála a tiše nás pozorovala. Snad aby se ujistila, že nepřijde alergická reakce.

,, Za chvilku by se ti mělo ulevit. Ale na noc dostaneš ještě antibiotika. Budou ti kapat celou noc," řekla s vydala se k poraněné noze.,, Dojdu si pro věci a převážu ti to."

,, Víš jak to kurva bolí? A ty s tím chceš hýbat! Zbláznila jsi se?!"

,, Krásko, bude to dobrý. Nebýt jí, tak kdo ví, jak by to celé dopadlo. Ale musí to zkontrolovat," Andrea zas zmizela a tak jsem se k ní naklonila a krátce jej políbila.,, Miluju tě."

,, Já tebe také, ale mám jiný problém."

,, Jaký?" Vykulila jsem oči.

,, Musíš mě odnést na záchod," řekla ve chvíly kdy přišla Andrea. Můj pohled byl zřejmě k nezaplacení, protože se začala smát.

,, Na záchod?" podívala jsem se na Andreu.

,, Na mě se nedívej. Já jí tam opravdu neponesu," odložila si věci. Rovnou jí trochu omyj, je od krve. A víš jak to tvoje matka nesnáší. Takže šup, kdyby se tu chtěla objevit."

,, Mohla bys mi aspoň pomoct," sledovala jak beru Dee do ruky a otevřela nám dveře. Zamířila jsem s ní na toaletu v patře, kde jsem jí pak chvíli nechala o samotě.

Moc děkuji za hlasy, přečtení a komentáře 🙂