35. - "Nice to meet you."

398 31 1
                                    

"Pojď, jdeme Vendy zkontrolovat," pousmála jsem se.
"Jdeme," zavelel Luke.

Z mého pokoje jsme šli k jejímu, bylo tam ticho, začala jsem pochybovat, že je vevnitř.

Luke zaklepal na dveře.

"Na tohle mám smůlu," zaslechla jsem Ashův hlas.
"Já taky," odpověděla Vendy, která už nám otevírala dveře.

"Mysleli jsme, že už tu nebudeš Ashi," prolomil ticho Luke.
"Nechtěl jsem Vendy nechat samotnou, bylo jasný, že se opozdíte," pousmál se.
"No, um, vy dva jste se už teda seznámili, takže.. můj kluk Luke, nejlepší kamarádka Vendy," řekla jsem.
"Těší mě," naznal Luke.
"Mě taky, jestli ji ublížíš, nepřej si mě," usmála se.
"Dobře," pousmál se a objal mě.

"No nic, já už půjdu, uvidíme se u snídaně," naznal Ashton a s úsměvem odešel.
"Co spolu máte?" zeptal se Luke.
"Zatím nic," řekla Vendy.
"Zatím," pousmála jsem se.
"Hele potichu, ty máš taky Luka," odpověděla.
"Já vím, nic nenamítám," řekla jsem.
"Vždyť v pohodě," zazubila se.
"Takže když si spolu tak rozumíte, tak se mnou dnes nikam nepůjdeš, protože se v jednu vrátím, nějak to spolu přežijete," naznala jsem.
"Já myslela, že půjdu s tebou," zamračila se.
"Sama jsi chtěla ať ti ho dohodím, tak se na tom pracuje," odpověděla jsem.
"Dobře, fajn, nic neříkám," pousmála se.
"Tak se prospi, pak ti sem pošlu Ashe," řekla jsem.
"Díky, dobrou," naznala.

"Co budeme dělat my dva?" zeptal se Luke.
"Jen ležet," pousmála jsem se.
"Krásko, budeš se muset nachystat na to dopoledne," zamračil se.
"Jenže tam mám být až na devět," řekla jsem.
"To je za chvíli," odpověděl.
"To nevadí," pousmála jsem se a objala jsem ho.
"Ještě jsem neviděl tvou mámu," řekl.
"Nevím jak by unesla, že chodím se zpěvákem," naznala jsem.
"To moje máma si tě už zamilovala," usmál se.
"Cože?" nadzvihla jsem obočí.
"Poslal jsem jí fotku nás dvou, nemůže se dočkat až tě pozná," zazubil se.
"To to se mnou myslíš tak vážně?" zeptala jsem se.
"Naprosto vážně, kdyby jsi viděla v bulváru cokoliv jinýho nevěř jim, víš sama jak moc mi na tobě záleží," políbil mě.
"Luku," objala jsem ho.

"Tak, co si mám obléct?" přešla jsem ke kufru.
"Sukni," pousmál se Luke.
"Ne, nechci ukazovat moje nohy," řekla jsem.
"Máš hezký nohy, ne jenom nohy," odpověděl.
"Blbečku," zakroutila jsem hlavou.
"Notak, lásko," zazubil se.

Dál jsem stála nad kufrem ze kterého jsem po chvíli vytáhla modrou sukni, bílé tílko, klobouk a bílé žabky.

Šla jsem do koupelny, kde jsem se převlékla a namalovala.

"Perrie, někdo klepe," dostal se do koupelny Luke.
"To bude mamka, nechceš jí otevřít?" pousmála jsem se.
"Radši ne," řekl.
"Tak pojď," chytila jsem ho za ruku.

"Ahoj mami," pousmála jsem se.
"Jen jsem ti přišla říct, že už brzy pojedeme," odpověděla a zrak upřela na Luka stojícího u mě.

"Chtěla bych ti někoho představit," začala jsem "tohle je můj přítel Luke, Luke Hemmings," řekla jsem.
"Těší mě Luku," usmála se máma.
"Potěšení na mé straně paní Stephensová," nervózně jí stiskl ruku.
"Jdu se připravit, taxík bude za patnáct minut dole," řekla máma.
"Dobře, zatím ahoj," pousmála jsem se.
"Pa," odpověděla.

"Fajn, myslím, že to nebylo tak hrozný," svalil se Luke na postel.
"Neříkej, že ses bál mé mámy," nadzvihla jsem obočí.
"Trošku jo," pousmál se.
"Poseroutko," zakroutila jsem hlavou.
"To není hezký," zamračil se.
"Promiň," řekla jsem.


Děkuju za přečtení! Další díl bude až v sobotu večer. :)
Co si myslíte, že bude teď následovat?
Mám vás ráda! ♡

Don't forget [lrh]Kde žijí příběhy. Začni objevovat