criminal love

Dostanu tě

Přitulila jsem se k němu, on kolem mě omotal ruku a šli jsme spát.

----------

“Ahoj Victorio.”
Ne-nenenenenene NE! Otočila jsem se a rozeběhla se pryč. Nevím kam běžím, ale musím pryč! Kamkoliv!
“Mně neutečes.” Objevil se přede mnou William a chytl mě pod krkem.
“Nech mě na pokoji.” Řekla jsem.
“Opravdu jsi si myslela, že mi můžeš utéct?” Zvedl mě do vzduchu a já jsem se začala dusit.
“Ne-ne-ch m-ě!” Řekla jsem přidušeně.
“Mně neutečeš. Nikdy! Najdu tě všude. Všude budu s tebou. Ať půjdeš kamkoliv já budu stále za tebou jako stín. Budu tě pozorovat a až to budeš nejmíň čekat... dostanu tě”

“NE!”
“Vi! Vi co se děje?”
Nezmohla jsem se na slovo a zrychleně jsem dýchala. Byl to jen sen. Byl to jen sen…
Omotaly se kolem mě silné potetované paže. Zavrtěla jsem se do Johnovi náruče a až teď jsem si všimla, že vlastně brečím. Trvalo mi nějakou chvilku než jsem se uklidnila a John mě celou dobu hladil po zádech. Po pár minutách jsem se uklidnila. Už je to nějakou dobu co se mi zdálo o Williamovi.
“Vi o čem se ti zdálo?” Zeptal se opatrně.
Jen jsem zavrtěla hlavou, aby pochopil, že o tom nechci mluvit.
“Zítra ráno mi to ale řekneš. Dobře?”
“Promiň, ale tohle ti neřeknu.”
“Vi.”
“Johne prosím.”
Lehla jsem si jako náznak, že se o tom nehodlám bavit.
John si jen povzdechl a omotal kolem mě svojí paži.
“Dobrou Vi.”
“Dobrou.”
Otočila jsem se čelem k němu a zvrtala se mu do náruče.
—--
“Dobré ráno Vi.” Řekl mi John když jsem se probudila.
“Takže…”
“Johne ne.”
“Vi.”
“Ty mi nedáš pokoj co?” Povzdechla jsem si.
“Ne.”
“Dobře.”
“Takže dřív jsem chodila………”
Řekla jsem mu celý příběh. Oči se mi opět zaplnily slzami... Stačí si na to jen vzpomenout a mám paničkou hrůzu...
“Panebože ať je to kdokoliv tak ho zabiju a bude trpět!”
“Johne klid už je to dávno.”
“To je jedno! Udělal to! A zaplatí za to!”
.
.
“Viděla jsem ho v nákupáku.”
“Kdy?”
Když jsme tam šli poprvé se Samem.”
“Vi, proč jsi mi to neřekla?”
“Měla jsem strach.”
“Z čeho?”
“Ani nevím.”
“Vi!” Zavrčel.
“Něco to ve mně zanechalo a já se pořád bojím zamilovat. Vím že ty by jsi mi neublížil, ale i tak mám v sobě ten strach.”
John se na mě soucitně usmál a obejmul mě a já se k němu přitiskla jak jen to šlo.
“Neboj už ti nikdo neublíží, nikdy….. To ti slibuju.”
Usmála jsem se a obejmula ho.
—--
Za půl hodiny jedeme na tu akci a já jsem hroyzně nervózní. Podle toho co John říkal tak tam potkám celý jejich gang a k tomu ještě lidi z jednoho gangu, se kterým chtějí obchodovat.
Právě teď si zkouším ty šaty co mi koupil a musím říct, že to na mně vypadá dobře. Na to, že šaty ráda nemám tak musím říct, že tyhle jsou fajn.
Ale nevím co s vlasy, jestli je nechat rozpuštěné nebo si je nějak svázat.
“Jsi ready?” Nakoukl dovnitř a když mě uviděl spadla mu brada.
“Takhle nikam nemůžeš.” Zavrčel.
“Nelíbím se ti?” Řekla jsem smutně. Nejspíš v nich nevypadám dobře, však mi vylézá břicho a vypadám v tlustě a-
“Vypadáš v tom tak sexy. Každý mi tě bude vočumovat.” Zavrčel přešel ke mně a dal mi ruce na pas.
“Ty si mě snad ochráníš ne?” Řekla jsem provokativně.
“To si kurva piš, že si tě ochráním. Jestli se na tebe někdo jen podívá tak mu vrazím.”

----------

🦋❤️