Na křídlech smrti

Odpověď

Co na to řekne máma?? A Lewis??!? Bože snad to není jeho!! Ale to se nedozvím. Dneska už mi je lépe. Asi nemoc na ústupu nebo co. Dojížděla jsem na kapačky, ale už je to lepší. Říkal to i doktor. Jen teď nemůžu jíst. Vše co sním zkončí v záchodě. Snad se to zlepší. S Chrisem je už všechno dobré. Crrrr!! Áá někdo zvoní. Běžím po schodech dolů, beru sluchátko a povídám:,,Haló, kdo tam??" ,,To jsem já lásko, otevři" Okey otevřela jsem. Šel ke mě do pokoje a ptal se, proč jsem se tak dlouho neozývala.,, Promiň. Mám teď nějaký problémy" řekla jsem a vlepila jsem mu ten nejsladší polibek co jsem uměla. ,,Lásko co se děje?" ptal se trošku vyděšeně. Mám mu to říct? Nebo ne? Je tu velkej problém a on je jeho součástí. Takže musím! ,,Jsem v tom!" vylezlo rychle ze mě. ,,Počkat! Ty jsi těhotná? A s kým?" zeptal se a mě to docela urazilo.,,Se psem debile. To si o mně myslíš, že jsem kurva? Ne nejsem!! S tebou." řekla jsem a rozbrečela se. Sedl si na mou postel a jen koukal do zdi. Asi sem mu to neměla říkat. Sakra. Asi sem si ho znepřátelila. Vstal z postele a já si myslela, že chce odejít, ale mýlila jsem se. Šel za mnou a objal mě. Políbil mě a položil na postel. Začal mne líbat a já se tomu docela divila. Ale byla jsem ráda. Po chvilce se zeptal co chci aby to bylo. Tato otázka mě zaskočila. Řekla jsem, že mi to je jedno hlavně aby bylo podomným jemu. On se usmál a a vlepil mi letmý polibek na čelo. ,,Bude to Kate. Miláčku prosím." řekl a já se začala smát.,,Dobře lásko, ale co když to bude chlapeček?" ,,Tak to bude Thomas." nedal se odbýt. Takže jména vybral on. Jsem ráda že to takhke vzal.,,Jsem rád že se to stalo. Sice nám není moc, ale já vím že tě budu milovat navždy. Takže mi to nevadí. Miláčku, co na to řekla mamka?" zeptal se mě.,,Nic. Ještě to neví. Bojím se jí to říct." odpověděla sem zklamaně. On se na mě podíval a usmál se tím jejo rozkošným úsměvem a já si nemohla pomoct, tak jsem mu dala pusu.,,Miláčku, dneska to řekneme tvé mamce. Je mi jedno jak to vezme. Kdyby to vzala špatně, tak tě sbalím a stěhuješ se ke mě. A žádný odmlouvání." oznámil mi a já nemohla odporovat. On vzal telefon a vytočil nějaké číslo. Nevěděla jsem komu volá, ale pak jsem se to dozvěděla.,,Mami? Prosím tě. Mohla by u nás, když tak Vickey bydlet? Já ti to pak vysvětlím. Děkuji." dopověděl a usmál se na mě.,,Tak vidíš a teď to říct ještě tvojí mamce a máme to za sebou." oznámil mi. Začal mě líbat. Svalil mě opět na postel a rozepínal mi košili. Když mi jí sundal, podíval se na mě tázavým pohledem a já přikývla. Sundala jsem mu tričko a najednou se otevřely dveře.,,Pardón. Přijdu později." řekla moje mamka ale Chris jí zastavil.,,Počkejte. Chceme vám něco oznámit" řekl.,,Ne. Chrisi. Prosím." ,,Tak se oblékněte a já vám mezitím udělám kakao." řekla a usmála se. Já sem se naštvala na Chrise a on mě objal. Nepomohlo to. Má smůlu. Protože tohle mu neodpustím. Šla jsem ke dveřím a čekala až ho u sebe ucítím. On mi sáhl na zadek? Dělá si srandu?,,Notak lásko. Nebuď naštvaná." řekl a smál se. Vyrazili jsme po schodech dolů a mamka zrovna vařila kakao co nám slíbila. Posadili jsme se a mamka ho postavila před nás.,,Tak povídejte." pověděla docela nejistě. Já se podívala na Chrise a on to pochopil.,,No. Jak začít. Stala se menší nehoda. No jak to jenom řict. Tak asi takhle. Vicky to nedostala." dopověděl a já ho kopla do nohy. Mamka se jan otočila a sedla si. Já věděla že to neudýchá.,,Jestli si těhotná tak si to necháš vzít. Doufám, že jsem to řekla srozumitelně." tahle informace mě dost rozhodila.,,Moment! Vicky si to miminko nechá. A hotovo. Pojď Vicky. Zabalíme ti a půjdeš k nám." řekl mi Chris a já ho velmi ráda poslechla. Zabalil mi vše oblečení co našel a šli jsme.,,Lásko to je blbí já nechci otravovat." ,,Nech toho prosímtě. Já to vysvětlím mamce a ta to pochopí." uklidnil mě. A tak jsme šli.