Na křídlech smrti

Překvapení

Když jsem se vzbudila čekala na mě připravená snídaně s dopisem,,Dobré ráno lásko. Hezky se napapej a jdi si klidně zas lehnout. Dneska jsi omluvena ze školy. Už se na tebe těším. Posílám pusu. Zatím pa" ju ten je tak milej. Připravil mi vafle v marmeládou. Byly výtečné. K tomu jsem si ohřála kakao a pak hupsla znovu pod peřinu. Pustila jsem si 16 přání a při tom jsem usnula. Probudilo mě až nové upozornění na mobilu. Byla to zpráva na facebooku. Od Davida. ,,Ahoj, nemohli bysme podniknout něco už dneska? Prosím odepiš. S láskou David." tak je čtvrt na 12 a Chris přijde až kolem 3. ,,Dobře. Tak v půl jedný v té naší čajovně?" zeptala jsem se a hned na to mi přišla odpověd.,,OK. Budu se těšit." ,,Já taky."Seběhla jsem dolů a dala si ohřát oběd. Měla jsem Gnochi se špenátem a kuřecím masem. No prostě luxus. Mezi tím než se to ohřálo jsem hodila rychlou sprchu. Na sebe jsem si vzala jen spodní prádlo a župan. Šla jsem se naobědvat. Jak jsem předpokládala bylo to výtečné. Nikdy nebudu umět vařit jako Chrisova mamka. Koukla jsem se na mobil. Sakra už je třičtvrtě na 12. Vběhla jsem do koupelny a nanesla na sebe malou vrstvu make-upu a na to ještě pudr a trochu tvářenky. Na rty jsem dala trošku růžového lesku a zbývali už jen oči. Stíny jsem vybrala světlé. Abych nebyla moc provokativní. A pak stačilo jen nanést řasenku a obličej byl hotov. Rychle jsem si rozčesala vlasy a dala přes ně čelenku z copánku. Běžela jsem nahoru do pokoje a začla se prohrabávat v oblečení. Sukni nechci. Šaty taky ne. Džíny by mě tlačily. Rychlou metodou zvítězily černé přiléhavé legíny. Tričko nechci. V tílku by mi byla zima a v mikině vedro. Ne dlouhý rukáv ani omylem. No počkat. Možná bych si mohla vzít tuhle košili. Vyhrabala jsem červeno černou kostičkovanou košili a trošku jí přežehlila. Pak jsem ji rychle zapla a šla jsem najít sluchátka. Opět ležely v Chrisově šuplíku. Ježiš co to tu k sakru má? Bože, musí tam mít mojí fotku? Achjo. Ne nebudu se rozčilovat. Je to pěkný že tam má mojí fotku a zároveň i roztomilý. Ale i přes to mě to štve. Napila jsem se a šla se obout. Vzala jsem si své oblíbené Conversky které jsem dostala k 17. tým narozeninám. Odemkla jsem dveře a vyšla ven. Byl krásný vzduch a sluníčko rozehřívalo zem svými paprsky. Byl duben a vše krásně vinělo květinami. Já miluju jaro. Není ani zima ani moc teplo. Je tak akorát. Sakra ještě jsem zapomněla svou tašku. Rychle jsem otevřela dveře a vzala si svojí koženou tašku přes rameno.
Sluchátka jsem zapojila do mobilu a vyhledala svou oblíbenou skupinu. Jmenoje se Evanescence. Je tedy až druhou, protože první je Linkin Park. Na schůzku jsem šla přes park. Všude tu byli buď mladí lidé se svými dětmi a nebo důchodci se svými domácími mazlíčky. Jedna malá holčička se na mě usmála a řekla mi,,Ahoj" tak jsem jí ten její sladký úsměv opětovala a taky řekla ,,Ahoj". Už jsem dorazila před čajovnu a David nikde. Ok vešla jsem dovnitř a našla stolek pro dva. Seděla jsem ani ne 2 minuty a už u mě byl číšník.,,Co si dáte?" optal se zdvořile.,,Zatím nic. Počkám na kamaráda." řekla jsem. Za chvilku tu byl. Moc mu to slušelo. Měl ten svůj rozcuchaný účes a nádherný úsměv.,,Ahoj" zdvořile pozdravil a dal mi pusu na tvář.,,Ahoj" odpověděla jsem. Povídali jsme si jako kdysi. Dozvěděla jsem se že jeho ségra je také těhotná. Čaj sme si dali broskvový. Když jsme odcházeli z čajovny nabídl se,že mě půjde doprovodit. Souhlasila jsem. Celou cestu jsme se smáli jako pominutý.,,Tak a jsme tu" řekla jsem z ničeho nic. On se ke mě naklonil a začal mě líbat. Já se po pár minutách přidala taky. Po chvíli jsem se odtrhla odemkla dveře a naposled mu zamávala a počkala jsem než zmizí za rohem. Bylo půl 3 ale Chris tu ještě nebyl. Šla jsem si vzít tepláky a tričko, když v tom náhle mi zacinkal mobil a přišla mi smska.,,Děkuji za krásné odpoledne. Miluji tě. David." no a to mě vykolejilo ještě víc než to že jsme se líbali.,,Ahoj lásko" slyšela jsem ze zdola. Přes celej barák jsem zakřičela,,Ahoj". Když přišel do pokoje tak byl v klidu a pak jsme si celý zbytek dne povídali...