Na křídlech smrti

Nevinnost..

Bylo pršavé odpoledne a já se nudila. Podívala jsem se na Facebook jestli tam není někdo z mých přátel. Na neštěstí nebyl. Tak jsem zkusila napsat klukovi svý nepřítelkyně. Jmenoval se Christian Black. ,,Ahoj " a jen tímto prostým slovem začal můj příběh který vám teď budu vyprávět. Tento příběh sem napsala těsně před smrtí. Takže se pohodlně usaďte a začínáme. Čekám minutu. Čekám dvě. A hele odpověd. ,, Čau" dostalo mě to že mi odpověděl. Psali jsme si o tom jak se máme. Pak co děláme. Zeptala jsem se ho jak mu to klape s Kim. Prý dobře. Odfrkla jsem si a začala si povídat sama pro sebe. ,, Taková blbka má tak úžasnýho kluka. Sakra to je ale pech. Já ho chci taky. Ale mě se jen líbí nic víc". Skončila jsem se samomluvou. Takhle sme si psali asi týden. Já se mu svěřovala se vším. O svém soukromí. O tom koho chci. O své minulosti. O svém zklamání. Věřila jsem mu. On se mi taky svěřoval. Prostě kamarádi po Facebooku. Dalo by se říct nejlepší kamarádi. Já mu psala vždycky první a když jsem týden nenapsala hned se zajímal co se děje. Takhle to trvalo asi 2 měsíce. Pak sem náhle onemocněla a stratili jsme kontakt..
Byla středa a já byla nešťastná. Právě jsem zjistila že můj kluk si ze mě jen dělal srandu. V životě jsem zažila mnohá zklamání. Myslela sem si že už není jiné řešení. Prostě sem si vzala žiletku. Pořezala se. Asi sem porušila žíly. Když to Christian zjistil nasedl do taxíku a odjel. Samozřejmě za mnou do nemocnice. Já byla na JIPu a spala, protože jsem ztratila mnoho krve. Chytl mě za ruku a tehdy přišel ten slib : ,,Nikdy tě neopustím!" Ten slib přišel o deváté hodině večer. A pokračoval : ,,Miluju tě. Vím že mi nerozumíš a že nevnímáš ale..." dořekl Christian a lehce mne políbil. Když se naklonil zpět povšiml si jak mi lehce zčervenaly tváře. Prospal u mne celou noc a ani se ode mě nehnul....